Biodiverzita - výběr analýz
Biodiverzita, neboli biologická rozmanitost, je klíčovým prvkem udržitelného ekosystému, který zahrnuje různé formy života na naší planetě, od mikroorganismů po rozsáhlé ekosystémy jako jsou deštné pralesy. Biologická rozmanitost je základní pro fungování ekosystémů, které poskytují nepostradatelné služby pro lidský život. Tyto ekosystémové služby zahrnují čistý vzduch a vodu, opylování plodin, udržování úrodnosti půdy a regulaci klimatických podmínek. Kromě toho biodiverzita zvyšuje odolnost ekosystémů vůči změnám a extrémním událostem, což je klíčové pro adaptaci na klimatickou změnu. Ochrana a obnova biodiverzity také přispívá k zachování kulturního dědictví a nabízí ekonomické příležitosti v oblastech, jako je ekoturismus a udržitelný zemědělský rozvoj. Celkově vzato, bez biodiverzity by život, jak ho známe, nebyl možný.
Analýza Evropské komise týkající se biologické rozmanitosti
Ekosystémy na souši a v mořích jsou základem ekonomik a společností. Více než polovina světové produkce závisí na přírodě. Poškozené ekosystémy jsou křehké a nedokážou se vyrovnat s extrémními událostmi a novými chorobami. Na druhou stranu dobře vyvážené ekosystémy nás mohou chránit. A když je používáme udržitelným způsobem, nabízejí mnoho z nejlepších řešení naléhavých problémů.
Proč záleží na ochraně biodiverzity
Globální úbytek biologické rozmanitosti představuje zásadní rizika pro lidskou společnost:
- Ohrožuje potravinovou a vodní bezpečnost
- Ohrožuje fyzické i duševní zdraví lidí
- Oslabuje ekonomiky
- Ohrožuje odolnost vůči přírodním katastrofám
- Zvyšuje riziko konfliktu
- Prohlubuje klimatickou krizi
- Degraduje krásu přírodního světa.
JÍDLO
Změna klimatu a ztráta biologické rozmanitosti patří k největším hrozbám pro globální a EU potravinovou bezpečnost a již ovlivňují zemědělství. Počet a rozmanitost opylovačů v Evropě dramaticky poklesla. Přesto na nich závisí většina ovocných a semenných plodin. Bez opylovačů bude produkce potravin pro zvířata a lidi vážně postižena a mnoha farmářům by klesly zisky nebo by dokonce skončily s podnikáním. Opylovači přispívají k zemědělské produkci EU nejméně 5 miliardami EUR ročně. Biologicky rozmanité a udržitelné zemědělství je odolnější vůči změně klimatu a znamená menší potřebu chemických pesticidů a hnojiv.
ZDRAVÍ
Zdravé ekosystémy pomáhají výrazně snižovat znečištění, filtrují vodu i vzduch. To je zase klíčové pro prevenci nepřenosných nemocí, jako jsou kardiovaskulární onemocnění a rakovina. Ničením přírodních stanovišť je divoká zvěř přiváděna do užšího kontaktu s hospodářskými zvířaty a lidmi, což umožňuje zvířecím chorobám migrovat k lidem a zvyšuje riziko pandemií. Ztráta biologické rozmanitosti znamená ztrátu možností do budoucna, jako je vývoj nových léků.
Přibližně 70 % léků na rakovinu jsou buď přírodní produkty, nebo syntetické přípravky inspirované přírodou a čtyři miliardy lidí spoléhají především na přírodní léky.
BYZNYS
Ztráta biologické rozmanitosti a kolaps ekosystému ohrožují základy ekonomiky. Více než polovina celosvětového HDP závisí na přírodě a službách, které poskytuje. Tři klíčová hospodářská odvětví – stavebnictví, zemědělství a rybolov – na ní silně závisí. Svět přichází o biliony eur ročně v ekosystémových službách v důsledku degradace půdy. Podniky jsou závislé na přírodních zdrojích a stabilním prostředí, bez nichž nelze zaručit jejich dodavatelské řetězce a zdroje financí. Potraviny, vlákna a stavební materiály jsou produkty přírody.
Do čeho investovat?
- do obnovy ekosystémů se zemědělstvím šetrným ke klimatu nebo obnovou stanovišť bohatých na uhlík
- do zachování mořských zásob
- do ochrany pobřežních mokřadů (pojišťovnictví by ušetřilo přibližně 50 miliard EUR ročně).
Zdroje:
- Nature Needs You, dostupné online.
Analýza Living Planet Index - pokles druhů
Jedním z nejčastěji citovaných, ale nepochopených ukazatelů biologické rozmanitosti je Living Planet Index.
Living Planet Index se snaží shrnout průměrnou změnu velikosti populace desítek tisíc studovaných populací zvířat. Tuto změnu destiluje do jediného čísla.
Je ale důležité si uvědomit, že tato data nejsou globálně reprezentativní. Některé regiony mají k dispozici mnohem více dat než jiné. Údaje o biologické rozmanitosti jsou například v tropech mnohem omezenější.
Living Planet Index neuvádí:
- Počet ztracených druhů;
- Počet populací nebo jedinců, kteří byli ztraceni;
- Počet nebo procento druhů nebo populací, které klesají.
Living Planet Index uvádí průměrný pokles velikosti populace zvířat od roku 1970.
Od roku 1970 se velikost populace zvířat, pro kterou jsou k dispozici údaje, snížila v průměru o 73 %. Pokles u některých populací je mnohem větší; u některých je mnohem menší.
Na druhou stranu se mnoho populací zvětšilo – více níže.
Ne všechny populace zvířat jsou na ústupu. Přibližně polovina má rostoucí čísla.
Living Planet Index uvádí, že došlo k velkému průměrnému poklesu u více než 34 000 populací zvířat. Zároveň ale ukazuje, jaké procento studovaných populací se od roku 1970 zvýšilo, jaký podíl populací se naopak snížil a jaký podíl populací zůstal stabilní.
Téměř polovina těchto populací zvířat zůstala stabilní nebo se zvýšila. To je znázorněno v grafu.
Pochopení širokého spektra změn v populacích je zásadní, pokud máme zastavit ztrátu biologické rozmanitosti. Musíme vědět, že ne všechny populace zvířat klesají, které populace se mají dobře a taky proč se jim daří.
Populace divokých savců se od vzestupu lidí snížila o 85 %.
Po planetě se kdysi pohybovala pestrá škála savců. To se rychle a dramaticky změnilo s rostoucím počtem lidí v průběhu posledních sta tisíc let.
Během tohoto období se biomasa divokých suchozemských savců snížila odhadem o 85 %. To je znázorněno v grafu níže (každé zvíře se měří v tunách uhlíku, které drží; tj. funkce jeho tělesné hmotnosti).
V dlouhém období před 50 000 až 10 000 lety byly vyhubeny stovky největších savců světa. Tomu se říká čtvrtohorní událost vyhynutí megafauny.
Hlavním motorem toho byli lidé, kteří zabíjeli druhy nadměrným lovem a změnami jejich stanovišť. Ohromující je, jak málo lidí v té době žilo: méně než 5 milionů lidí na celém světě.
Od té doby volně žijících savců stále ubývá. Mnohé z toho bylo způsobeno expanzí lidského zemědělství do divokých biotopů.
Budoucnost však může být velmi odlišná. Máme příležitost obnovit volně žijící savce omezením lovu a pytláctví a snížením množství půdy, kterou využíváme k zemědělství.
Divocí savci tvoří jen několik procent světových savců.
V grafu níže vidíme rozložení savců na Zemi. Jde o odhady porovnávající savce na základě biomasy. Každé zvíře se měří v tunách uhlíku. Každý obdélník představuje jeden milion tun uhlíku.
Divocí savci tvoří pouhá 4 % celosvětové biomasy suchozemských a mořských savců. Zbylých 96 % tvoří lidé a dobytek.
Převaha lidí je jasná. Sami tvoříme asi jednu třetinu biomasy savců. Naše hospodářská zvířata pak tvoří téměř dvě třetiny. Skot váží téměř desetkrát více než všichni volně žijící savci dohromady. Biomasa všech volně žijících savců světa je přibližně stejná jako u našich ovcí. V grafu níže není zahrnuta drůbež, ale u ptáků je distribuce podobná: biomasa drůbeže je více než dvojnásobná ve srovnání s volně žijícími ptáky.
Díky ochranářskému úsilí se někteří volně žijící savci vracejí zpět. Mnoho populací zvířat se v posledních desetiletích zvýšilo.
Savci v Evropě jsou ukázkovým příkladem. Mnoho ikonických druhů savců v regionu – jako je bobr evropský, bizon evropský a medvěd hnědý – se vrací.
V grafu vidíme průměrnou změnu velikosti populace několika druhů savců v Evropě. Studované časové rozpětí se liší zvíře od zvířete, jak ukazuje graf níže.
Například mezi lety 1960 a 2016 se populace medvědů hnědých zvýšily v průměru o 44 %. Mezi lety 1977 a 2016 vzrostly populace vydry říční v průměru o 300 %.
Při návratu těchto savců sehrálo důležitou roli ochranářské úsilí, ale není to jediný důvod tohoto pozitivního vývoje. Jednou z důležitých změn je to, že nárůst zemědělské produktivity umožnil, že zemědělská půda v celé Evropě ubyla, čímž se opět vrátilo více přirozeného prostředí pro divokou zvěř. Země zavedly lovné kvóty nebo dokonce úplné zákazy lovu. A některé druhy – například zubr evropský – byly přivedeny zpět prostřednictvím dobře řízených reintrodukčních programů.
Zdroj:
- Our World In Data, Hannah Ritchie, Fiona Spooner and Max Roser, dostupné online.
