Evropský systém povolenek - CBAM a EU ETS

CBAM: uhlíkové clo

Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích neboli Carbon border adjustment mechanism (CBAM) představuje klíčový nástroj EU v boji proti uhlíkovým emisím a tvoří jeden z hlavních pilířů legislativního balíčku „Fit for 55“.

Podstatou tohoto nařízení je výběr emisních poplatků (tzv. uhlíkového cla) z dovozu surovin a výrobků, jejichž výroba je spojena s emisí velkého množství skleníkových plynů.

Cílem regulace je zabránit firmám v obcházení přísných emisních limitů EU, kdy firmy přesouvají znečišťující výrobu do třetích zemí s méně přísnými standardy politiky v oblasti klimatu, než jsou standardy EU.

Na jaké výrobky se bude CBAM vztahovat

Účinnost nařízení je rozdělená do dvou období. Přechodné období trvá od 1. října 2023 do 31. prosince 2025. Během této doby nehradí dovozci zboží do EU poplatky za tzv. certifikáty CBAM, ale mají povinnost Evropské komisi předkládat čtvrtletní zprávy o emisích oxidu uhličitého vypuštěných při výrobě daných produktů.

CBAM se v první fázi vztahuje pouze na odvětví s vysokými emisemi uhlíku a vysokým rizikem úniku uhlíku. Konktrétně se to týká těchto komodit a produktů s původem ze třetích zemí:

  • Cement,
  • Elektřina,
  • Hnojiva,
  • Železo a ocel,
  • Hliník,
  • Vodík,
  • Výrobky z výše uvedeného zboží.

V současné době platí přechodné období od 1. října 2023 do konce roku 2025, během kterého dovozci nemusí hradit žádné poplatky, nicméně mají povinnost shromažďovat a reportovat příslušná data. 

Povinný nákup certifikátů CBAM od 1. 1. 2026

Od 1. ledna 2026 bude mechanismus plně účinný a dovozci budou muset nakupovat certifikáty CBAM, a to v množství pokrývajícím emise, které jsou ve třetích zemích vypuštěné při výrobě tohoto dováženého zboží.  Cena těchto certifikátů bude odvozena od stávajícího systému pro obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) tzn., že cena jednoho CBAM certifikátu v momentu jeho nákupu bude přímo reflektovat průměrnou cenu jedné emisní povolenky, vydraženou nejblíže momentu nákupu CBAM certifikátu. Cena jedné emisní povolenky bude aktualizována každý týden.

Jak CBAM funguje a jak bude fungovat

Pro účely podávání výše zmíněných čtvrtletních zpráv o emisích zřídila Evropská komise přechodný CBAM rejstřík, který je dostupný na CBAM Trader Portal. Přístup a registraci do rejstříku zajištuje Celní správa ČR.

Od 1. ledna 2026 budou muset být dovozci registrováni jako CBAM deklaranti, budou mít povinnost podávat roční CBAM prohlášení a platit za emise obsažené v dovezeném zboží.

Žádosti o tuto registraci se budou podávat během roku 2025.

CBAM jako jeden z nástrojů dosažení klimatické neutrality

Mechanismus CBAM má fungovat souběžně se systémem EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Má být alternativním systémem, který ochrání evropské podniky před konkurencí ze třetích zemí a vyrovná pravidla, kdy domácí výrobci emisně náročných komodit jsou ve nevýhodné pozici oproti dovozcům z jiných zemí, kde environmentální regulace není tak přísná nebo emise skleníkových plynů nejsou zpoplatněné.

Pokud již země mimo EU svůj systém obchodování s emisemi srovnatelný s EU ETS provozuje, z pohledu ceny výrobku se pro ni nic nemění. Cílem mechanismu není vyžadovat platbu za emise uhlíku dvakrát, ale motivovat další země ke zpoplatnění emisí, tj. zvýšit tlak na dekarbonizaci.

Nařízení tak představuje další nástroj, který má pomoci EU dosáhnout klimatické neutrality nejpozději do roku 2050.

Pozitivní a negativní dopady CBAM

Očekává se, že tato legislativa ve svém plném rozsahu bude mít škálu jak pozitivních, tak negativních dopadů. CBAM poskytne významný impulz k dekarbonizaci emisně náročných průmyslových odvětví na globální úrovni, podpoří výrobu vodíku pomocí obnovitelných zdrojů energie, změní klíčové toky mezinárodního obchodu, ale také může mít negativní dopady pro koncové spotřebitele, jelikož je pravděpodobné, že ceny primárních komodit se pro koncového uživatele zvýší. 

CBAM je klíčovým nástrojem, který má zamezit efektu tzv. úniku uhlíku, k němuž dochází, když evropské firmy přesouvají emisně náročnou výrobu do zemí, kde jim stačí splnit nižší standardy, nebo když se evropské výrobky nahrazují dovozem s vyššími emisemi, což oslabuje klimatická opatření Evropské unie. 

Je nutné zdůraznit, že v současné době platí přechodné období, kdy dovozce nebo nepřímý celní zástupce jsou povinni pouze shromažďovat data a podávat čtvrtletní hlášení příslušné autoritě. První zpráva měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2023, a to do 31. ledna 2024, poslední zpráva v tomto přechodném období by měla být podána ohledně zboží dovezeného ve čtvrtém čtvrtletí roku 2025, a to do 31. ledna 2026. 

Co je obsahem hlášení v přechodném období do konce roku 2025

V letech 2023–2025 zpráva, která bude podávána kontrolnímu orgánu, by měla obsahovat následující informace: 

  • Množství dovozu: celkové množství dovezeného v předchozím čtvrtletí zboží, které je předmětem regulace.
  • Přímé a nepřímé emise: emise skleníkových plynů v CO2eq spojené s výrobou zboží, včetně všech přímých emisí z výrobních procesů a nepřímých emisí, jako jsou ty spojené s výrobou energie použité při výrobě.
  • Informace o splatné ceně uhlíku: Vypočtená výše poplatku za emise v zemi původu za zabudované emise, včetně emisí spojených s prekurzory.
  • Informace o prekurzorových materiálech: Podrobnosti o materiálech použitých ve výrobním procesu, které mají vlastní spojené emise. 

Hlášení by mělo zahrnovat informace o třech kategoriích produktů: 

  • Jednoduché výrobky (zboží vyrobené z paliv a surovin s nulovými zabudovanými emisemi)
  • Komplexní výrobky (zboží, které zahrnuje zabudované emise z prekurzorů) 
  • Sdružené zboží (skupina zboží CBAM s různými nomenklaturními kódy, ale podobnými vlastnostmi).

Hlášení je podáváno elektronicky přes systém CBAM Transitional Registry. Systém shromažďuje a spravuje všechny informace týkající se těchto zpráv. Na základě shromážděných informací během přechodného období Evropská komise bude upřesňovat jednotlivá kritéria a požadavky, tak aby firmám usnadnila reportovací proces a zaměřila se na klíčová odvětví.

S přípravou CBAM hlášení může firmám na českém trhu pomoci například společnost Green0metr.

Zdroje:

Důležité odkazy a informace o CBAM
  • Primárním dokumentem, který do evropského práva zavádí mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích, CBAM, je nařízení 2023/956.
  • Konkrétní pravidla reportování v přechodném období uvádí Prováděcí nařízení 2023/1773, které stanoví konkrétní pravidla pro reportování v přechodném období.
  • Evropská komise také poskytla podrobné příručky, webináře a studijní podklady a další materiály, které jsou dostupné na webové stránce Evropské komise věnované CBAM: CBAM webpage.
  • Přechodný CBAM rejstřík je dostupný zde: CBAM Trader Portal.
  • Přístup do portálu zajišťuje v Česku Celní správa.
  • Za kontrolu zpráv CBAM je v Česku odpovědné Ministerstvo životního prostředí, v případě dotazů se můžete obrátit na zástupce ministerstva na emailu CBAM_ETS@mzp.cz.
  • Webináře o CBAM v českém jazyce od Ministerstva životního prostředí, včetně detailního postupu podávání zpráv, jsou dostupné zde

EU ETS

Systém EU ETS pro obchodování s emisemi v kostce

  1. Nutí znečišťovatele platit za své emise skleníkových plynů, pomáhá snižovat emise a vytváří příjmy na financování zeleného přechodu EU.
  2. Působí ve všech zemích EU plus Island, Lichtenštejnsko a Norsko (státy EHP-ESVO).
  3. Zahrnuje emise z přibližně 11 000 zařízení v odvětví energetiky, výroby oceli a železa, cementu a vápna, celulózy a papíru, sklo-keramického průmyslu, chemického průmyslu, rafinérií a letecké přepravy v 31 státech (přibližně 40 % emisí EU) a pokrývá cca 2 mld. t CO2 ročně.
  4. Od roku 2024 zahrnuje také emise z námořní dopravy.

Cap and Trade

EU ETS funguje na principu „cap and trade“. Strop („cap“) je limit stanovený pro celkové množství skleníkových plynů, které mohou být emitovány zařízeními a provozovateli letadel, na které se systém vztahuje. Strop je každoročně snižován v souladu s klimatickým cílem EU, což zajišťuje, že se emise časem snižují.

Od roku 2005 pomohl EU ETS snížit emise z elektráren a průmyslových elektráren o 37 %.

Strop je vyjádřen v emisních povolenkách, kde jedna povolenka opravňuje vypustit jednu tunu CO 2 ekv. (ekvivalent oxidu uhličitého). Společnosti musí každý rok odevzdat dostatek povolenek, aby plně zohlednily své emise, jinak se udělují vysoké pokuty.

V rámci stropu firmy primárně nakupují povolenky na trhu EU s uhlíkem, ale také dostávají některé povolenky zdarma. Společnosti mohou také obchodovat s povolenkami mezi sebou podle potřeby. Pokud zařízení nebo provozovatel sníží své emise, mohou si náhradní povolenky buď ponechat pro použití v budoucnu, nebo je prodat.

Klesající strop nabízí společnostem jistotu o nedostatku povolenek z dlouhodobého hlediska a zajišťuje, že povolenky mají tržní hodnotu. Cena povolenky slouží jako pobídka pro společnosti, aby snižovaly emise způsobem a tam, kde je to nejméně nákladné. Určuje také příjmy, které EU ETS generuje z prodeje povolenek.

Od roku 2013 EU ETS vygeneroval více než 152 miliard EUR.  

Příjmy ze systému EU ETS plynou převážně do vnitrostátních rozpočtů. Členské státy tyto příjmy využívají na podporu investic do obnovitelné energie, zlepšení energetické účinnosti a nízkouhlíkových technologií, které pomáhají dále snižovat emise. Prodej povolenek také zásobuje fondy EU ETS pro nízkouhlíkové inovace a energetickou transformaci,  Inovační fond a  Modernizační fond.

Legislativa

EU ETS byl spuštěn v roce 2005 a funguje ve fázích obchodování. Systém je nyní ve své čtvrté obchodní fázi (2021–2030). Jeho legislativní rámec je uveden ve  směrnici ETS. V průběhu let prošel několika revizemi.

Sladění systému s překlenovacími cíli EU v oblasti klimatu

Směrnice ETS pro fázi 4 byla poprvé  revidována v roce 2018 v souladu s klimatickým a energetickým rámcem  EU do roku 2030. S ohledem na Evropskou zelenou dohodu a ambicióznější cíle EU v oblasti klimatu, však další  revize směrnice pro fázi 4 byla spuštěna v roce 2021. Dne 14. července 2021 Evropská komise představila „Fit for 55“ – balíček návrhů na reformu politiky EU v oblasti klimatu a energetiky, včetně EU ETS. Evropský parlament a členské státy v Radě EU přijaly návrhy související s ETS do června 2023. Nyní jsou zákonem.

Klimatické cíle pro rok 2030

Podle evropského klimatického práva členské státy EU se do roku 2050 stanou klimaticky neutrálními. Prvním milníkem je snížit čisté emise do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s rokem 1990. EU ETS je zásadní pro dosažení tohoto cíle nákladově efektivním způsobem a do roku 2023 revize přizpůsobuje systém této ambici.

Následující reformy balíčku „Fit for 55“ v roce 2023 se týkají směrnice ETS nebo souvisejících právních předpisů:

  1. Reforma zvyšující ambice EU ETS.
  2. Reforma posilující rezervu tržní stability,
  3. Reforma EU ETS týkající se letectví. 
  4. Reforma pravidel monitorování, vykazování a ověřování emisí z námořní dopravy.
  5. Reforma, kterou se zřizuje Sociální klimatický fond, který má doplnit nový systém obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a průmysl s malými emisemi.
  6. Reforma zavádějící mechanismus pro úpravu uhlíkových hranic.

Strop pro emise je zpřísněn, aby se do roku 2030 snížily emise, na které se vztahuje EU ETS, o 62 % ve srovnání s úrovněmi z roku 2005. Prostřednictvím revize byly zavedeny následující prvky:

  • Rozšíření oblasti působnosti EU ETS na námořní dopravu.
  • ETS 2: nový systém obchodování s emisemi pro budovy, silniční dopravu a další odvětví.
  • Vytvoření Sociálního klimatického fondu, mobilizace 86,7 miliard EUR v letech 2026 až 2032 na podporu zranitelných skupin v našich společnostech.
  • Navýšené zdroje pro Fond inovacíModernizační fond.
  • Přizpůsobení bezplatného přidělování, včetně postupného ukončení bezplatného přidělování v odvětví letectví a některých průmyslových odvětvích.

Působnost EU ETS

EU ETS platí pro výrobu elektřiny ve všech členských státech EU, v zemích Evropského sdružení volného obchodu (Island, Lichtenštejnsko a Norsko) a také v Severním Irsku (podle protokolu Irska a Severního Irska). Zahrnuje emise skleníkových plynů z přibližně 10 000 zařízení v energetickém a zpracovatelském průmyslu, jakož i provozovatelů letadel létajících v rámci EU a odlétajících do Švýcarska a Spojeného království. Od roku 2024 se EU ETS vztahuje také na emise z námořní dopravy.

Pokrývá následující skleníkové plyny z konkrétních činností se zaměřením na emise, které lze měřit, vykazovat a ověřovat s vysokou mírou přesnosti:

  1. Oxid uhličitý (CO2)
    • výroba elektřiny a tepla
    • energeticky náročná průmyslová odvětví, včetně ropných rafinérií, oceláren a výroby železa, hliníku, kovů, cementu, vápna, skla, keramiky, celulózy, papíru, lepenky, kyselin a volně ložených organických chemikálií
    • letectví v rámci  Evropského hospodářského prostoru a odlety do Švýcarska a Spojeného království
    • námořní doprava, konkrétně 50 % emisí z plaveb začínajících nebo končících mimo EU a 100 % emisí z plaveb mezi dvěma přístavy EU a když jsou lodě v přístavech EU. 
  2. Oxid dusný (N2O) z výroby kyseliny dusičné, adipové a glyoxylové a glyoxalu
  3. Perfluorokarbony (PFC) z výroby hliníku.

Od roku 2024 jsou také zařízení na spalování komunálního odpadu nad určitou prahovou hodnotou povinna sledovat a vykazovat své emise v EU ETS.

Bezplatná alokace povolenek

Přidělování do průmyslových zařízení

Zpracovatelský průmysl obdržel v roce 2013 80 % povolenek zdarma. Tento podíl se bude postupně meziročně snižovat až na 30 % v roce 2020 a na 0 % v roce 2030. Poskytování některých bezplatných povolenek omezuje náklady pro průmyslová odvětví, která se účastní EU ETS, ve vztahu ke konkurentům mimo EU. Odvětví a pododvětví čelící konkurenci ze strany průmyslových odvětví mimo EU, která nepodléhají srovnatelným klimatickým právním předpisům, dostanou více bezplatných povolenek než ta, kterým nehrozí únik uhlíku.

Alokace na základě benchmarku

Od fáze 3 (2013–2020) se pro bezplatné přidělování povolenek používá přístup srovnávání benchmarků. Bezplatné povolenky pro každé zařízení se vypočítávají pomocí referenčních úrovní emisí skleníkových plynů vypracovaných pro každý produkt, pokud je to možné. Současných 54 benchmarků (52 produktových a 2 tzv. záložní přístupy na bázi tepla a paliva) bylo vypracováno na základě rozsáhlé technické práce a konzultací s různými zainteresovanými stranami.

Benchmark tvoří 10 % nejvýkonnějších zařízení vyrábějících daný produkt v EU a státech EHP-ESVO. Zařízení, která splňují kritéria, a patří tedy k nejúčinnějším v EU, v zásadě obdrží všechny povolenky, které potřebují k pokrytí svých emisí.

Zařízení, která nedosáhnou referenčních hodnot, obdrží méně povolenek, než potřebují. Budou muset:

    • snížit jejich emise,
    • nakoupit další povolenky nebo kredity na pokrytí svých emisí, popř.
    • kombinovat tyto dvě možnosti.

Bezplatná alokace ve fázi 4: 2021 – 2030

Podle revidované směrnice EU ETS se systém bezplatného přidělování prodlouží o další desetiletí. Pravidla bezplatného přidělování byly však revidovány. Bezplatné přidělování se zaměří na odvětví, u nichž je největší riziko přemístění jejich výroby mimo EU. Tyto sektory dostanou 100 % své alokace zdarma. U méně exponovaných odvětví se předpokládá, že bezplatné přidělování bude po roce 2026 postupně ukončeno z maximálně 30 % na 0 na konci fáze 4 (2030).

Seznam odvětví byl aktualizován v roce 2019 a bude platný pro období 2021-2030. Byla stanovena pružnější pravidla, aby se výše bezplatného přidělování lépe sladila se skutečnou úrovní produkce.

Alokace na modernizaci energetiky

Výrobci elektřiny mají od roku 2013 povinnost nakupovat všechny povolenky, které potřebují k výrobě elektřiny. Některé členské státy EU však mohou bezplatně přidělovat povolenky zařízením na výrobu elektřiny pro modernizaci svých příslušných energetických odvětví. Článek 10c směrnice EU ETS poskytuje výjimku z obecných pravidel o nepřidělování bezplatných povolenek na výrobu elektřiny.

Členské státy s nižšími příjmy mohou bezplatně přidělovat povolenky zařízením na výrobu elektřiny, aby podpořily investice, které přispívají k:

    • diverzifikaci energetického mixu a zdrojů dodávek
    • restrukturalizaci, modernizaci životního prostředí a dovybavení infrastruktury
    • čisté technologie
    • modernizaci sektoru výroby energie a sektoru přenosu a distribuce.

Toto ustanovení bylo zavedeno pro fázi 3 EU ETS (2013–2020), ale v kontextu klimatického a energetického rámce do roku 2030, vedoucí představitelé EU rozhodli, že toto bezplatné přidělování by mělo být dostupné také během fáze 4 EU ETS (2021–2030).

Česko, Chorvatsko, Litva, Rumunsko a Slovensko se rozhodly využít možnosti převést všechny své objemy podle článku 10c nebo jejich části do modernizačního fondu, čímž se zvýší jejich příslušné objemy a podíl na výdajích fondu. Estonsko, Lotyšsko a Polsko byly rovněž způsobilé, ale rozhodly se nevyužít výjimku podle článku 10c a místo toho se rozhodly nechat své povolenky dražit běžným způsobem.

Alokace do leteckého sektoru

Roční strop povolenek pro letectví pro fázi 3 EU ETS (2013–2020) byl původně 210 349 264 povolenek (plus 116 524 povolenek od roku 2014, aby bylo možné zohlednit integraci Chorvatska). Tyto příspěvky měly být rozděleny takto:

Příspěvky se rozdělují takto:

    • 82 % poskytnuto zdarma provozovatelům letadel
    • 15 % se draží
    • 3 % ve speciální rezervě pro distribuci rychle rostoucím provozovatelům letadel a novým účastníkům.

Bezplatné povolenky jsou přidělovány přibližně 500 provozovatelům letadel, kteří požádali o bezplatné přidělování nahlášením nezávisle ověřených údajů o tunokilometrech za rok 2010.

Alokace jsou založeny na efektivitě letecké společnosti při přepravě cestujících a nákladu, vypočtené na základě referenční hodnoty stanovené Evropskou komisí.

Přidělování bezplatných povolenek bylo od roku 2012 do roku 2023 sníženo v souladu s dočasným omezením oblasti působnosti EU ETS pro letectví. Cílem tří změn EU ETS pro toto 11leté období bylo udržet dynamiku jednání Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO) o globálním tržním opatření pro snížení emisí v tomto odvětví. Zahrnutí letů v rámci EU do EU ETS přineslo kompenzace za cca 100 milionů tun CO2

Únik uhlíku

V rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) se průmyslovým zařízením považovaným za vystavená značnému riziku úniku uhlíku dostává zvláštního zacházení na podporu jejich konkurenceschopnosti.

Přesun uhlíku označuje situaci, která může nastat, pokud by podniky z důvodů nákladů souvisejících s politikou v oblasti klimatu přesunuly výrobu do jiných zemí s laxnějšími emisními omezeními. To by mohlo vést ke zvýšení jejich celkových emisí. Riziko úniku uhlíku může být vyšší v některých energeticky náročných odvětvích. Aby byla zajištěna konkurenceschopnost průmyslových odvětví, na která se vztahuje EU ETS, získává výroba z odvětví a pododvětví, která jsou považována za vystavená značnému riziku úniku uhlíku, vyšší podíl bezplatných povolenek ve srovnání s jinými průmyslovými zařízeními.

Tato politika bude pokračovat ve fázi 4 (2021–2030), ale bude vycházet z přísnějších kritérií a přesnějších údajů.

Vysoce ohrožená odvětví jsou zařazena na seznam úniku uhlíku a dostanou zdarma povolenky ve výši 100 % příslušné referenční hodnoty. Pro méně exponovaná odvětví bude bezplatné přidělování do roku 2026 činit 30 % a poté bude do roku 2030 postupně ukončeno.

Aukce

Aukce je nejtransparentnější metodou přidělování emisních povolenek a zavádí do praxe zásadu, že znečišťovatel platí. Podniky, na které se vztahuje systém EU pro obchodování s emisemi (EU ETS), musí nakupovat stále větší podíl povolenek prostřednictvím aukcí.

Od fáze 3 EU ETS (2013–2020) je standardní metodou přidělování povolenek aukce.

Celkem Komise odhadla, že ve fázi 3 bylo draženo 57 % celkového množství obecných povolenek. Ve fázi 4 (2021–2030) zůstává podíl povolenek, které mají být draženy, stejný. V souladu se směrnicí o ETS v odvětví letectví se draží 15 % všech vydaných povolenek pro letectví.

Celkové příjmy z aukcí v letech 2012 až 2020 přesáhly 57 miliard EUR.

Směrnice o ETS stanoví, že členské státy by měly použít alespoň 50 % příjmů z dražeb nebo ekvivalent ve finanční hodnotě pro účely související s klimatem a energií. Na základě nejnovějších dostupných informací přibližně 78 % výnosů v letech 2013–2019 bylo použito na účely související s klimatem a energií. Od členských států se požaduje, aby každoročně podávaly zprávy o částkách a využití vytvořených příjmů podle nařízení o správě energetické unie a opatřeních v oblasti klimatu. Celková čísla jsou každoročně uváděna ve zprávě o trhu s uhlíkem.

Aukční platformy

28 zemí (25 členských států EU a 3 země EHP/ESVO) draží své povolenky na společné dražební platformě. Za tímto účelem podepsaly dohodu o společném zadávání zakázek. V současné době Evropská energetická burza (EEX)v Lipsku je společná aukční platforma.

Německo a Polsko se odhlásily ze společné dražební platformy. Německo nominovalo EEX jako svou opt-out platformu, zatímco Polsko využívá společnou aukční platformu (EEX) k aukci svých povolenek až do odvolání.

Zadávací řízení jsou zveřejněna na Tender Electronic Daily (e-Ted). https://ted.europa.eu/en/

Registr EU

Registr Unie slouží k zaručení přesného zaúčtování všech povolenek vydaných v rámci systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS). Registr eviduje vlastnictví povolenek držených na elektronických účtech, stejně jako má banka evidenci všech svých zákazníků a jejich peněz. Registr Unie zahrnuje všechny země účastnící se EU ETS.

Registr Unie je online databáze, která vede účty pro stacionární zařízení (přenesené z vnitrostátních registrů používaných před rokem 2012) a pro provozovatele letadel (od ledna 2012 zahrnuty do EU ETS).

Obsah registru:

  • Národní prováděcí opatření (seznam zařízení, na která se vztahuje směrnice o ETS v každé zemi EU, a veškeré bezplatné povolenky pro každé z těchto zařízení v období 2013–2020)
  • Účty společností nebo jednotlivců, kteří mají takové povolenky
  • Převody povolenek („transakce“) prováděné majiteli účtů
  • Roční ověřené emise CO 2 ze zařízení a provozovatelů letadel
  • Roční odsouhlasení povolenek a ověřených emisí, kdy každá společnost musí odevzdat dostatek povolenek k pokrytí všech jejích ověřených emisí.

Otevření účtů v registru unie

Pro účast v EU ETS si společnosti nebo jednotlivci musí otevřít účet v registru Unie. K otevření účtu musí zaslat žádost národnímu správci , který shromáždí a zkontroluje veškerou podpůrnou dokumentaci. V České republice jde o společnost OTE, a.s..

OTE, a.s. spravuje český Rejstřík obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů již od roku 2005, nejdříve na základě pověření od Ministerstva životního prostředí České republiky, později na základě zákona č. 383/2012 Sb., o podmínkách obchodování s povolenkami na emise skleníkových plynů.

Evropský systém obchodování s emisními povolenkami (EU ETS) zřizuje Směrnice 2003/87/ES ve znění pozdějších předpisů. Od roku 2008 jsou evropské rejstříky začleněny do systému rejstříků v rámci Kjótského protokolu. Podle nařízení Komise (EU) v přenesené pravomoci č. 2019/1122 ve znění pozdějších předpisů má každý členský stát povinnost používat jednotný Rejstřík Unie, který funguje také jako rejstřík Kjótského protokolu.

Národní správce rejstříku (OTE, a.s.) v Rejstříku Unie zřizuje a vede vkladové účty provozovatele zařízení pro každé zařízení, které má vydané povolení MŽP k vypouštění skleníkových plynů do ovzduší, vkladové účty provozovatele letadla pro každého provozovatele letadla, který má provozní licenci vydanou v České republice nebo spadá pod správu České republiky podle seznamu provozovatelů letadel vydaného Evropskou komisí, obchodní účty a osobní účty v národním registru na základě žádosti fyzické nebo právnické osoby. 

Počet systémů obchodování s emisemi po celém světě roste. Kromě systému EU pro obchodování s emisemi (EU ETS) již fungují nebo se vyvíjejí systémy v Kanadě, Číně, Japonsku, Novém Zélandu, Jižní Koreji, Švýcarsku a Spojených státech.

Cena emisní povolenky

Mluví-li se o ceně emisní povolenky (EUA), zpravidla se mluví o ceně nejbližšího prosincového kontraktu (tj. například v červnu 2023 se hovoří o kontraktu Dec23). Ten je zpravidla nejlikvidnější a cena emisní povolenky na tomto kontraktu tak nejvíce vypovídá o aktuální ceně emisní povolenky. Kurz ceny emisní povolenky v grafu uvedeném níže je kurzem nejbližšího prosincového kontraktu. Průměrná cena povolenky v roce 2024 na referenčním kontraktu je 65,72 EUR/t, resp. 1 656 Kč/t.

Zdroj: https://oenergetice.cz/energostat/ceny-aktualne/emisni-povolenka

ETS2 : budovy a silniční doprava

traffic, car wallpapers, construction site-3141926.jpg

V rámci revizí směrnice ETS z roku 2023 byl vytvořen nový systém obchodování s emisemi s názvem ETS2, oddělený od stávajícího systému EU ETS. Tento nový systém bude pokrývat a řešit emise CO 2 ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích (především malý průmysl, na který se nevztahuje stávající EU ETS).

ETS2 doplní další politiky evropské Zelené dohody. V zahrnutých odvětvích pomáhá členským státům dosáhnout jejich cílů snížení emisí podle nařízení o sdílení úsilí (ESR). Snížení emisí v těchto odvětvích dosud nestačilo k tomu, aby se EU vydala na pevnou cestu k cíli klimatické neutrality do roku 2050.

Cena uhlíku stanovená systémem ETS2 poskytne tržní pobídku pro investice do renovací budov a nízkoemisní mobility.

ETS2 bude plně funkční v roce 2027. Sledování a vykazování emisí budou povinni spíše dodavatelé paliv než koneční spotřebitelé, jako jsou domácnosti nebo uživatelé automobilů. Tyto subjekty budou regulovány podle ETS2, což znamená, že budou muset odevzdat dostatečné množství povolenek na pokrytí svých emisí.

Regulované subjekty budou tyto povolenky nakupovat v aukcích. Strop ETS2 bude nastaven tak, aby do roku 2030 snížil emise o 42 % ve srovnání s úrovněmi v roce 2005.

Všechny emisní povolenky v ETS2 budou draženy a část výnosů bude použita na podporu ohrožených domácností a mikropodniků prostřednictvím vyhrazeného fondu pro sociální klima (SCF). Členské státy budou muset použít zbývající příjmy ETS2 na opatření v oblasti klimatu a sociální opatření a budou podávat zprávy o tom, jak jsou tyto peníze vynakládány.

Jako první krok bude zahájeno monitorování a vykazování emisí v roce 2025. V průběhu roku 2027 se bude dražit o 30 % vyšší objem povolenek, aby byla zajištěna likvidita trhu. Stejně jako ve stávajícím systému EU ETS bude systém ETS2 fungovat s vyhrazenou rezervou stability trhu založenou na pravidlech, aby se zmírnily nedostatečné nebo nadměrné dodávky povolenek na trh.

V případě výjimečně vysokých cen plynu nebo ropy v roce 2026 by mohlo být spuštění systému ETS2 odloženo na rok 2028, aby byla zajištěna hladká implementace.

Regulované subjekty, na které se vztahuje ETS2, jsou povinny vlastnit do 1. ledna 2025 povolení k vypouštění emisí skleníkových plynů a také schválený monitorovací plán pro monitorování a vykazování jejich ročních emisí. Monitorovací plány jsou součástí povolení k emisím skleníkových plynů.

Regulované subjekty musí každoročně do 30. dubna předložit výkaz emisí za emise předchozího roku. Od roku 2026 bude muset údaje za daný rok ověřovat akreditovaný ověřovatel.

Od roku 2028, jakmile budou hlášeny roční ověřené emise, budou muset regulované subjekty odevzdat ekvivalentní počet povolenek do 31. května daného roku.

O sociálním klimatickém fondu

SCF byl vytvořen společně s ETS2 pro emise ze spalování paliv v budovách, silniční dopravě a dalších odvětvích. Členským státům poskytne vyhrazené finanční prostředky, aby nejpostiženější zranitelné skupiny, jako jsou domácnosti v energetické nebo dopravní chudobě, byly přímo podporovány a nezůstaly pozadu během zeleného přechodu.

Členské státy mohou využít SCF k podpoře strukturálních opatření a investic do energetické účinnosti a renovace budov, čistého vytápění a chlazení a integrace obnovitelné energie, jakož i do řešení mobility s nulovými a nízkými emisemi. Kromě toho budou mít členské státy možnost utratit část zdrojů na dočasnou přímou podporu příjmů.

Všechna tato opatření a investice budou po celostátních konzultacích shrnuty do národních plánů sociálního klimatu. Členské státy předloží tyto plány Evropské komisi do června 2025. Komise posoudí plány a vyplácí platby členským státům pouze v případě, že budou dosaženy milníky a cíle stanovené v plánech.

K financování těchto opatření a investic na podporu nejzranitelnějších skupin bude SCF sdružovat příjmy z dražeb povolenek ze systému ETS2 a rovněž 50 milionů povolenek ze stávajícího systému EU ETS. Spolu s povinným 25% příspěvkem členských států na jejich sociální klimatické plány by měl SCF v období 2026–2032 mobilizovat alespoň 86,7 miliard EUR.

Zdroje:

  1. https://climate.ec.europa.eu/eu-action/eu-emissions-trading-system-eu-ets_en
  2. https://www.povolenky.cz/cs
  3. https://ted.europa.eu/en/
krajina

Česká republika a EU ETS

Prostředky z aukcí emisních povolenek bude Česká republika nově využívat výhradně na vybraná klimatická opatření, která pomohou s modernizací energetiky, se snižováním závislosti na fosilních palivech i emisí skleníkových plynů. Od roku 2026 budou výnosy z dražeb povolenek příjmem Státního fondu životního prostředí ČR.

Vedle prostředků pro modernizaci tepláren a rozvodů tepla, nízko emisní dopravu a adaptace na změny klimatu, se MŽP chce zaměřit na zlepšení energetické účinnosti v podnikání i u budov, protože úspory v soukromých i veřejných budovách jsou zásadní.

Právě sem spadá i evropsky oceňovaný program Nová zelená úsporám. Do roku 2030 dosáhnou prostředky jenom z dražeb povolenek zhruba 250 miliard, v závislosti na ceně povolenek. A v Modernizačním fondu dalších nejméně 350 miliard.

Přejít nahoru