Legislativní rámec EU k odpadům a odpadům z obalů
Statistiky
- V EU se každoročně vyprodukuje více než 58 milionů tun potravinového odpadu(tj. 131 kg na obyvatele), což představuje odhadovanou ztrátu ve výši 132 miliard eur.
- Potravinový odpad představuje přibližně 16 % celkových emisí skleníkových plynů z potravinového systému EU.
- EU ročně vyprodukuje 12,6 milionu tun textilního odpadu. Jen oděvy a obuv přitom představují 5,2 milionu tun odpadu, což odpovídá 12 kg odpadu na osobu ročně.
- Pouze 22 % textilního odpadu se sbírá odděleně za účelem opětovného použití nebo recyklace, zatímco zbytek je často spalován nebo končí na skládce.
- Každý Evropan vyprodukuje ročně téměř 190 kg obalového odpadu
- V roce 2021 vyprodukoval každý Evropan 188,7 kg obalového odpadu ročně, přičemž se očekává, že bez dalších opatření se toto číslo v roce 2030 zvýší na 209 kg.
Revize rámcové směrnice o odpadech cílící na potraviny a textil
Evropská Rada zahájila v roce 2024 jednání o cílené revizi rámcové směrnice o odpadech se zaměřením na potravinový a textilní odpad. Potravinářský a textilní průmysl jsou prvním a čtvrtým odvětvím s největšími nároky na zdroje.
Revize směrnice má dva základní cíle:
- výrazně snížit množství potravinového odpadu do roku 2030
- předcházet vzniku odpadu z rychlé módy a usnadnit opětovné používání.
Cíle pro sektor potravinového odpadu
Navrhovaná směrnice stanoví závazné cíle pro snížení množství potravinového odpadu do roku 2030:
- 10% při zpracování a výrobě
- 30 % na obyvatele v maloobchodě, restauracích, stravovacích službách a domácnostech
Referenční rok 2020
Cíle v oblasti snižování množství potravinového odpadu budou vypočteny na základě množství vyprodukovaného v roce 2020, protože šlo o první rok, kdy byly údaje o potravinovém odpadu shromažďovány podle harmonizované metody. Členské státy mohou jako referenční rok použít některý rok před rokem 2020, pokud byly na vnitrostátní úrovni zavedeny odpovídající metody sběru údajů.
Cíle pro textilní odvětví
Stávající rámcová směrnice o odpadech, která je v platnosti již od roku 2008, členským státům ukládá povinnost zajistit do 1. ledna 2025 tříděný sběr textilu k opětovnému použití, přípravu k opětovnému použití a recyklaci. Podle obecného přístupu Komise do konce roku 2028 zváží stanovení konkrétních cílů pro odpadní textil v oblasti předcházení vzniku odpadů, sběru, přípravy k opětovnému použití a recyklace.
Rozšířená odpovědnost módních značek a výrobců textilu
V návrhu revize rámcové směrnice o odpadech jsou stanoveny harmonizované systémy rozšířené odpovědnosti výrobce. Módní značky a výrobci textilu by podle nich měli platit poplatky, které by pomohly s financováním nákladů na sběr a zpracování textilního odpadu.
Tyto systémy by měly být zavedeny do 30 měsíců od vstupu této revidované směrnice v platnost.
Mikropodniky budou do působnosti směrnice zahrnuty také.
Výše uvedených poplatků se bude odvíjet od oběhovosti a environmentální výkonnosti textilních výrobků (jedná se o tzv. ekologickou úpravu poplatků). Členské státy mohou požadovat vyšší poplatky od společností uplatňujících průmyslové a obchodní praktiky „rychlé módy“.
Členské státy mohou naopak od poplatků a některých požadavků osvobodit tzv. subjekty sociální ekonomiky včetně dobročinných organizací, sociálních podniků a nadací ve stávajících systémech sběru textilu.
Další kroky
Revize směrnice nyní čeká na jednání mezi Evropským parlamentem, Radou a Komisí s cílem dosáhnout konečné dohody.
Návrh nařízení o obalech a odpadech z obalů (PPWR)
- Opatření se vztahují na celý životní cyklus obalů
- Méně obalů, méně odpadu, omezení některých formátů obalů
- Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány
Nařízení má přinést významné změny v legislativním rámci pro obalové odpady v EU, včetně stanovení ambiciózních cílů, podpory vysoce kvalitní recyklace v uzavřeném cyklu a snížení potřeby primárních přírodních zdrojů.
Cíle pro snížení množství a omezení některých druhů obalů
Množství obalů by se má v níže uvedeném časovém horizontu snížit následovně:
- 5 % do roku 2030
- 10 % do roku 2035 a
- 15 % do roku 2040.
Dle návrhu nařízení o obalech (PPWR) členské státy mají snižovat zejména množství plastových obalových odpadů.
Pro snížení množství nadbytečných obalů je stanoven maximální poměr prázdného prostoru na 50 % u skupinových a přepravních obalů a u obalů pro zboží prodávané online.
Výrobci a dovozci budou rovněž muset minimalizovat hmotnost a objem obalů.
Některé druhy plastových obalů na jedno použití budou od 1. ledna 2030 zakázány. Patří mezi ně obaly na nezpracované čerstvé ovoce a zeleninu, na potraviny a nápoje plněné a konzumované v kavárnách a restauracích, na jednotlivé porce (např. koření, omáčky, smetana do kávy nebo cukr), miniaturní obaly na toaletní potřeby a velmi lehké plastové nákupní tašky (o tloušťce stěny méně než 15 mikronů).
Aby se předešlo nepříznivým účinkům na zdraví, obsahuje nařízení zákaz používání takzvaných „věčných chemikálií“ (per- a polyfluorované alkylové sloučeniny neboli PFAS) v obalech, které jsou určeny pro styk s potravinami, a to v koncentracích převyšujících tyto limitní hodnoty:
- 25 ppb pro jakýkoli PFAS při cílené analýze
- 250 ppb pro součet PFAS zjištěný cílenou analýzou
- 50 ppm pro PFAS (včetně polymerních PFAS).
Nařízení (PPWR) zachová omezení těžkých kovů stanovená ve směrnici o obalech (PPWD), která omezují obsah olova, kadmia, rtuti a šestimocného chromu na celkovou koncentraci nepřesahující 100 mg/kg v obalech nebo jejich součástech.
Podpora možnosti opětovného použití a opětovného plnění obalů pro spotřebitele
Konkrétní cíle pro opětovné použití do roku 2030 jsou stanoveny pro obaly alkoholických a nealkoholických nápojů (s výjimkou např. mléka, vína, aromatizovaného vína, lihovin) a přepravní, prodejní a skupinové obaly. Členské státy mohou z této povinnosti za určitých podmínek udělit pětiletou výjimku.
Koneční distributoři nápojů a jídla k odnesení s sebou budou muset spotřebitelům umožnit přinést si vlastní nádobu. Budou rovněž muset od roku 2030 nabízet minimálně 10 % svých výrobků v obalech, které lze opětovně použít.
Recyklovatelnost obalů
Podle nových pravidel budou muset být všechny obaly (s výjimkou lehkého dřeva, korku, textilu, kaučuku, keramiky, porcelánu a vosku) recyklovatelné na základě přísných kritérií.
Opatření rovněž stanoví minimální obsah recyklovaného materiálu v plastových obalech a minimální míru recyklace podle hmotnosti obalových odpadů.
Od roku 2029 bude muset být 90 % plastových a kovových nádob na nápoje na jedno použití (o objemu až tři litry) sbíráno odděleně (prostřednictvím systémů zálohování a zpětného odběru nebo jiných řešení).
Prohlášení o shodě a technická dokumentace
PPWR specifikuje požadavky, které musí výrobci obalů splnit. Musí například provést posouzení shody, vypracovat prohlášení o shodě a udržovat jej spolu s technickou dokumentací stanovenou v PPWR po dobu 10 let od uvedení opakovaně použitelného obalu (pět let u jednorázových obalů) na trh.
Tyto dokumenty musí být na vyžádání dostupné orgánům činným v členských státech.
PPWR rovněž stanovuje povinnosti pro další subjekty v dodavatelském řetězci, včetně dovozců, distributorů a zástupců pověřených v EU.
Kompostovatelné obaly
V rámci výjimky z požadavku na recyklovatelnost PPWR předpokládá, že propustné sáčky na čaj a kávu, lepicí štítky na ovoce a zeleninu a velmi lehké plastové nosné tašky musí být kompostovatelné za kontrolovaných průmyslových podmínek a musí být kompatibilní s normami pro domácí kompostování. Členské státy mohou také vyžadovat, aby byly kompostovatelné následující položky:
- Nepropustné sáčky na čaj a kávu a jednorázové jednotky z materiálu jiného než kov
- Velmi lehké plastové nosné tašky a lehké plastové nosné tašky
- Jiné obaly dle požadavků členských států.
Další postup
Návrh nařízení PPWR by měl být přijat do konce roku 2024. Nařízení vstoupí v platnost 20 dní po zveřejnění v Úředním věstníku Evropské unie (OJEU) a začne se uplatňovat 18 měsíců po jeho vstupu v platnost, přičemž některé požadavky budou mít delší přechodná období. Nařízení nahradí současně platnou směrnici o obalech a odpadech a odpadech z obalů.
Přechod ze směrnice na nařízení má zajistit větší harmonizaci v implementaci opatření mezi členskými státy EU. Zatímco směrnice stanoví cíle a povinnosti, jejich způsob implementace je ponechán na rozhodnutí národních orgánů, což vedlo k výrazným rozdílům mezi členskými státy, zejména v oblasti rozšířené odpovědnosti výrobce (EPR) a povinností týkajících se environmentálního označování. Oproti tomu nařízení jsou účinná napříč všemi členskými státy, což tento problém eliminuje.
Nařízení o přepravě odpadů
Cíle nařízení
Nařízení stanoví postupy a kontrolní režimy pro přepravu odpadů v závislosti na původu, místě určení a trase přepravy, druhu odpadů a způsobu jejich zpracování v místě určení.
Cíle nařízení v revidovaném znění jsou:
- omezit přepravu problematických odpadů do zemí mimo EU,
- aktualizovat postupy přepravy tak, aby odrážely cíle oběhového hospodářství a klimatické neutrality,
- využívat elektronické předkládání a výměnu informací,
- zlepšit prosazování předpisů a
- řešit nedovolenou přepravu.
Platnost nařízení
Návrh na aktualizaci nařízení byl finálně odsouhlasen Evropskou Radou v březnu 2024. Toto nařízení vstupuje v platnost dvacátým dnem po vyhlášení v Úředním věstníku Evropské unie. Použije se od 21. května 2026.
Co nařízení přináší
Revize nařízení zakazuje přepravu veškerého odpadu určeného k odstranění v rámci EU, s výjimkou případů s uděleným souhlasem a povolením za daných podmínek (na základě postupu předchozího písemného oznámení a souhlasu a v řádně odůvodněných případech).
Nadále bude povolena přeprava odpadů uvnitř EU pro účely využití při dodržení postupu stanoveného v obecných požadavcích na informace („odpady uvedené na zeleném seznamu“).
Znění dohody obsahuje výjimku pro přepravu odpadů výslovně určených k laboratorním analýzám a pokusům, v maximálním množství 250 kg. V takovém případě se přeprava takového odpadu bude muset řídit obecnými požadavky na informace uvedenými v nařízení.
Je nadále zakázáno, aby členské státy vyvážely odpad určený k odstranění do třetích zemí a vyvážely nebezpečný odpad určený k využití v zemích, které nejsou členy OECD.
Pokud jde o přepravu mimo území členských států EU, bude požadováno, aby zařízení pro nakládání s odpady v zemi určení byla podrobována auditu provedenému nezávislými subjekty. Audity by prokazovaly, že uvedená zařízení zpracovávají odpad způsobem šetrným k životnímu prostředí, a pouze v takovém případě by bylo provozovatelům povoleno odpad do těchto zařízení vyvážet. Nová pravidla vyžadují, aby Komise (za účelem pomoci vývozcům odpadů připravit se na přepravu) zřídila registr, který bude obsahovat aktuální informace o zařízeních, jež byla předmětem auditu.
Vývoz plastového odpadu
Zavádí přísnější pravidla pro vývoz plastového odpadu do třetích zemí. Obsahuje zejména zákaz vývozu plastového odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný (B3011) do zemí, které nejsou členy OECD. Země, které nejsou členy OECD, mohou pak za splnění stanovených podmínek předložit Komisi k posouzení žádost o dovozu plastového odpadu z EU, načež zákaz pro tyto země může být zrušen. Vývoz plastového odpadu neklasifikovaného jako nebezpečný do zemí OECD bude povolen s výhradou postupu předchozího souhlasu.
Postupy přepravy, oznamování a nové lhůty
Oznamovatelé v rámci EU musí před vývozem odpadů do třetích zemí oznámit záměr zemím odeslání, určení a tranzitu a obdržet od nich písemné potvrzení. Oznámení a další požadované dokumenty se předkládají a vyměňují prostřednictvím centrálního elektronického systému provozovaného Komisí.
Nařízení stanoví konkrétní harmonogram a lhůty pro postup oznamování, žádosti o doplňující informace a rozhodnutí příslušných orgánů o platnosti oznámení. Nové lhůty mají zamezit dosavadním prodlevám a poskytnout dostatek času k posouzení, analyzování a k reakcím na zaslanou dokumentaci.
Nařízení rovněž stanoví lhůty pro odpovědi oznamovatelů na písemné souhlasy příslušných orgánů a termíny, do kdy musí přijímající zařízení informovat oznamovatele a příslušné orgány o přijetí odpadu.
Zdroje:
- Rámcová směrnice o odpadech: Rada se rozhodla zahájit jednání o její revizi, Evropská rada, dostupné online.
- Obalový institut SYBA, Iva Werbynská, dostupné online
- Evropský Parlament, dostupné online
- EnviGroup, Nové nařízení o přepravě odpadů, dostupné online
- Česká asociace odpadového hospodářství, dostupné online