Ukazatele týkající se udržitelnosti se čím dál tím častěji zapojují do finančního rozhodování a firmám se to z dlouhodobého hlediska vyplácí. První vlny reportů v roce 2025 ale ukazují, že zatím firmy bojují s kvalitou a konzistencí dat. Navíc většina firem zvládá reportovat indikátory samostatně, ale propojení s finančními výkazy (dopadová finanční materialita) je slabé a spíše popisné. Firmy zatím nedokáží kvantifikovat finanční dopady na svá aktiva, závazky, vlastní kapitál, příjmy a výdaje. Navíc jsou reporty příliš rozsáhlé a technické, bez jasného „executive summary“ ukazujícího, jak ESG faktory ovlivní podnikání – tudíž pro investory špatně čitelné.
To ale neznamená, že by se situace nezlepšovala. Naopak. Externí auditoři postupně tlačí na vyšší kvalitu a provázanost dat, investoři často vyžadují ukazatele, které spojují ESG s finanční výkonností, např. ROI projektů snižujících emise, a pokračující standardizace – propojení IASB s ISSB (IFRS S1, S2) směřuje k tomu, aby ESG reporting byl vnímán jako nedílná součást finančního reportingu. Zjednodušeně řečeno technicky i metodicky jsme teprve na začátku. Obecně vzato, propojení se spíše deklaruje, než skutečně realizuje, ale tlak regulace, investorů a auditorů posouvá firmy k tomu, aby finanční a nefinanční data fungovala jako jedno datové jádro.
Analyzovali jsme přístupy 14 velkých evropských firem, které zastávají komplexní přístup k integraci udržitelnosti do byznysu a finančního řízení. Jejich holistický přístup zahrnuje strategické plánování, hodnocení rizik, investiční rozhodování a motivaci managementu. Přesahuje tak pouhé „reportování indikátorů ESG“ za účelem splnění regulačních povinností. Z jejich přístupů k udržitelnosti lze vyvodit v zásadě 5 hlavních příkladů dobré praxe v integrování ESG faktorů do finančních strategií a reportingových rámců.
1. Jednotný systém pro sběr, validaci a správu finančních i ESG dat
Německý Siemens jde výrazně nad rámec pouhého plnění regulativních povinností, a to zejména díky iniciativám, jako je projekt SHERPA X, jehož cílem je vytvoření jednotné datové struktury pro veškerá interní obchodní, finanční a udržitelnostní data. Nad rámec pouhého plnění povinností, Siemens hodnotí soulad s EU Taxonomií pro všechny relevantní environmentální cíle a a integruje environmentální výkonnost přímo do finančních metrik. Siemens také interně využívá IoT a AI k propojení emisí, spotřeby a finančních výsledků a strategicky váže ESG cíle, včetně emisí CO2, na odměňování managementu. Namísto spoléhání se na komplexní externí systémy od jiných firem, klade důraz na vlastní vývoj těchto systémů.
Nizozemský Heineken využívá centralizovanou databázi pro 70 trhů, která mu umožňuje přiřazovat náklady na dekarbonizaci jednotlivým závodům a sledovat návratnost investic. Tato databáze je součástí širšího úsilí o harmonizaci celého systémového prostředí a standardizaci reportingových procesů a kontrol. Heineken používá modely digitálních dvojčat pivovarů pro sledování spotřeby vody, energií a emisí, které jsou přímo propojené s výrobními náklady. To naznačuje velmi sofistikovanou úroveň integrace dat v reálném čase, umožňující detailní přiřazování nákladů a modelování investic podle emisní stopy a efektivity zdrojů.
2. KPI propojené s financemi
Švýcarská Nestlé propojila metriky uhlíkové intenzity s marží a profitabilitou produktových řad. Tento přístup umožňuje identifikovat, které produkty budou do budoucna méně ziskové kvůli vyšším emisím. To znamená, že manažeři portfolia a produktů zahrnují informace o emisích skleníkových plynů do svého rozhodování, včetně výběru ingrediencí a neustálého zlepšování ekologického designu v rámci výzkumu a vývoje (R&D). Tím se udržitelnost stává klíčovým faktorem při hodnocení dlouhodobé finanční výkonnosti produktů. Nestlé také investuje do projektů regenerativního zemědělství nebo recyklovaných obalů, které jsou hodnoceny pomocí interní metriky Net Impact Value (NIV). Tato metrika, vypočtená jako celkové náklady projektu dělené očekávaným snížením emisí, pomáhá posoudit nákladovou efektivitu investic (jak OPEX, tak CAPEX) do dekarbonizace.
Německá BASF má vlastní „Sustainable Solution Steering“ KPI, které hodnotí produkty podle ESG dopadu a zároveň finančního výkonu. Metoda TripleS od BASF cílí na to, aby do roku 2030 více než 50 % prodejů pocházelo z „Sustainable-Future Solutions“ na základě jasně definovaných ESG kritérií. Stanovila také nový cíl na rok 2024 generovat 10 miliard eur z prodejů „Loop Solutions“, což jsou produkty přispívající k oběhovému hospodářství.
Francouzská Schneider Electric například klade důraz na bezpečnost práce. Sleduje a vyhodnocuje ukazatele, jako jsou Total Recordable Incident Rate (TRIR) a Lost Time Injury Rate (LTIR) nebo Medical Incident Rate (MIR) na milion odpracovaných hodin. Měří úroveň důvěry zaměstnanců v hlášení neetického chování, což přímo přispívá ke kultuře důvěry a bezpečnému pracovnímu prostředí. Má zavedený program „Safer Future“, který posiluje zapojení zaměstnanců a digitalizaci dat pro zvýšení bezpečnosti. V rámci programu Enterprise Risk Management (ERM) a High Potential Severity (HiPoS) jsou hloubkově analyzována závažná rizika, jako jsou ta související s jízdou, elektřinou, stroji, manipulací s materiálem a pády, a sdíleny získané poznatky napříč organizací. Také klade velký důraz na bezpečnost produktů a cílí na nulový počet svolávacích akcí produktů do roku 2025.
3. Scénářové analýzy dopadů (climate stress testy, cena uhlíku, fyzická rizika)
Scénářové analýzy a klimatické zátěžové testy se stávají standardním nástrojem pro kvantifikaci finančních dopadů změny klimatu. Jejich hlavním cílem je testovat odolnost podnikatelského modelu a strategie společnosti vůči různým budoucím vývojům, a to jak přechodovým rizikům (jako jsou změny regulací nebo rostoucí cena uhlíku), tak fyzickým rizikům (jako jsou povodně nebo extrémní počasí). Obecně se ukazuje, že v horizontu příštích 5–10 let budou pravděpodobně dominovat právě přechodová rizika, zatímco fyzická rizika budou postupně narůstat.
Německá Allianz a rakouská Vienna Insurance Group (VIG) tyto nástroje aktivně využívají ke zkoumání odolnosti svých investičních a pojistných portfolií. Zatímco Allianz se zaměřuje na odhad dopadů na vlastní kapitál, VIG detailně analyzuje konkrétní hrozby, jako jsou povodně, které považuje za obzvláště materiální riziko. Jejich přístup kombinuje kvalitativní i kvantitativní strategie a výstupy těchto analýz přímo ovlivňují procesy řízení rizik a obchodního rozhodování.
Technologická společnost SAP pak scénářové analýzy posouvá do rovnice cash flow a ocenění aktiv. Konkrétně integruje potenciální náklady spojené s emisemi uhlíku přímo do hodnocení hodnoty majetku, neboť budoucí cena povolenek významně ovlivní její finanční toky. Stejně tak zveřejňuje očekávané náklady na jejich nákup, čímž dává investorům transparentní pohled na budoucí finanční zátěž.
V odvětví energetiky je klíčové propojení investic s dlouhodobými trendy. Shell například využívá scénářovou analýzu pro investice do nízkouhlíkových technologií, kdy propojuje své kapitálové výdaje (CapEx) s možnými scénáři vývoje cen ropy a CO₂. Provádí citlivostní analýzu napříč životními cykly aktiv, čímž testuje jejich dlouhodobou odolnost a zpětně získatelnou hodnotu v měnícím se prostředí.
Britská HSBC se ve svých analýzách zaměřuje na hmotný majetek. V roce 2024 zdokonalila svou metodiku posuzování dopadů devíti klimatických rizik (jako jsou pobřežní záplavy nebo lesní požáry) na 2 719 svých nemovitostí pomocí scénářů IPCC. Společnost také zohledňuje možné dopady na svá realitní portfolia v důsledku změn klimatu a extrémních povětrnostních událostí, které mohou ovlivnit hodnotu nemovitostí a schopnost dlužníků splácet hypotéky. Kromě fyzických rizik taky zohledňuje dopady náhlých zvýšení cen uhlíku na svá obchodní rizika.
Nad rámec těchto tradičních analýz pak SAP aktivně využívá metodologii Value Balancing Alliance (VBA), která jde o krok dál. Měří a oceňuje dopady svých obchodních aktivit na společnost a životní prostředí převodem do peněžní hodnoty. Tím umožňuje přímé srovnání těchto monetizovaných dopadů s finanční výkonností firmy a poskytuje tak ucelenější pohled na celkovou vytvářenou hodnotu.
4. Využití moderních technologií (automatizace, AI …)
Dánská Ørsted, která se profiluje jako lídr v sektoru offshore větrných elektráren, dosáhla v roce 2024 významného pokroku ve využívání umělé inteligence (AI) k efektivnějšímu a přesnějšímu hodnocení biodiverzity, včetně integrace modelů strojového učení a zlepšení využití podvodních videozáznamů technikami počítačového vidění. Spustila taky provoz bezpilotních letounů pro těžké náklady na offshore větrných farmách. Tyto drony, schopné přepravit až 100 kg nákladu, zlepšují provozní efektivitu a bezpečnost v odvětví offshore větrné energie. Přinášejí výrazné úspory nákladů a času a snižují emise skleníkových plynů minimalizací cest plavidel a optimalizací operací. Drony umožňují dodání nákladu ke gondole větrné turbíny za pouhé čtyři minuty, ve srovnání s přibližně šesti hodinami konvenčními metodami, což zrychluje úkoly 10-15krát a eliminuje nutnost odstavení turbín během dodávky.
Francouzská TotalEnergies významně investuje do digitálních odborných znalostí a umělé inteligence k urychlení své transformace, což je klíčové pro integraci ESG do jejího byznysu a finančního řízení. Digital Factory v Paříži, otevřená na začátku roku 2020, zaměstnává 300 vývojářů, datových vědců a dalších digitálních expertů. Více než polovina vyvinutých digitálních řešení vytvořených od roku 2020 integruje umělou inteligenci. Ambicí je generovat až 1,5 miliardy dolarů ročně ve zvýšených příjmech a snížených provozních či investičních nákladech do roku 2025. To ukazuje přímé finanční cíle, které jsou úzce spojeny s efektivitou (ESG aspekt „resource efficiency“) a snižováním environmentálního dopadu. Dceřiná společnost Saft provádí výzkum vývoje baterií pomocí umělé inteligence, velkých dat a digitálních dvojčat. Cílem je vytvářet bezpečnější a efektivnější baterie, zejména pro mobilní a stacionární skladování energie z obnovitelných zdrojů. TotalEnergies ročně investuje více než 1 miliardu dolarů do výzkumu a vývoje (R&D) a inovací, přičemž 68 % rozpočtu R&D v roce 2024 bylo věnováno novým energiím (obnovitelná elektřina, nízkoemisní molekuly), bateriím a snižování environmentální stopy (metan, CCUS, voda, biodiverzita). Toto je přímá finanční alokace na podporu ESG cílů a strategické transformace.
Investice francouzské L’Oréal do digitálních technologií a AI zvyšují provozní efektivitu, zajišťují stabilitu dodavatelských řetězců a snižují náklady. Například AI-řízené biofarmy optimalizují a urychlují produkci ingrediencí. L’Oréal spustil AI Beauty Content Laboratoř, známou jako CreAItech Lab. Primárním účelem CreAItech Lab je stimulovat kreativitu v marketingové komunikaci a obsahu. Laboratoř funguje jako kontrolovaný experimentální ekosystém pro hodnocení různých modelů generativní umělé inteligence (GenAI). Jde o strategický nástroj, který umožňuje bezpečně a systematicky zkoumat a implementovat potenciál generativní umělé inteligence pro inovaci v oblasti krásy a odpovědné marketingové komunikace.
5. Odměňování managementu navázané na ESG
Siemens váže 20 % krátkodobých bonusů managementu (a dalších zaměstnanců) na dosažení ESG cílů prostřednictvím skóre Schneider Sustainability Impact (SSI). Tato kritéria zahrnují emise, diverzitu a bezpečnost práce. 25 % dlouhodobých pobídek managementu společnosti se odvíjí od cílů snižování emisí uhlíku, které jsou validovány iniciativou Science Based Targets (SBTi) a pokrývají emise Scope 1, 2 a 3.
Výkonnostní bonusy managementu L’Oréal jsou navázány na dosažení cílů v oblasti uhlíkové neutrality a udržitelného balení, ale i sociální odpovědnosti. 15 % bonusů je spojeno s plněním závazků, jako jsou např. podíl recyklovaných plastových obalů, počet lidí profitujících ze sociálních programů značek, dosažený podíl obnovitelné energie provozovaných lokalit apod. Dalších 5 % závisí na genderové vyváženosti ve strategických pozicích.
Pobídkové systémy pro členy představenstva VIG Holding zahrnují odložené bonusy. 40 % variabilní odměny je podmíněno odloženou platbou vázanou na udržitelný rozvoj VIG. Nicméně, nejsou používány konkrétní cíle snižování emisí skleníkových plynů pro toto hodnocení; místo toho se provádí holistické posouzení pokroku.
Od reportování k holistické akci
Jak ukazují příklady dobré praxe několika evropských firem, integrace ESG faktorů do finančních strategií se stává nezbytností pro dlouhodobou odolnost podniků. Zapojení finančních ředitelů (CFO) a finančních oddělení do řízení ESG a udržitelnosti se neustále prohlubuje a stává se integrální součástí finančního řízení a strategického rozhodování firem. Tento posun zdaleka přesahuje pouhé plnění regulačních povinností a vede k aktivnímu řízení dopadů, rizik a příležitostí.
Přestože je reportování klíčovou součástí této cesty, je důležité si uvědomit, že reporting sám o sobě není cílem, nýbrž produktem komplexnějšího přístupu. Jak trefně poznamenává Craig Moss, výkonný viceprezident Ethisphere a ředitel Digital Supply Chain Institute a Cyber Readiness Institute: „Pouhé používání dat k plnění požadavků na reportování plýtvá jejich hodnotou. Je to plýtvání úsilím, které bylo vynaloženo na shromažďování důvěryhodných a přesných dat. Příliš velké zaměření na reportování ve skutečnosti vytváří riziko pro společnosti, protože používají data k ohlížení se zpět na minulost, místo aby je používaly k učení se z minulosti a ovlivňování budoucnosti.“ To znamená, že efektivní integrace ESG vyžaduje holistický přístup, který přesahuje pouhé plnění regulačních požadavků. Data by měla sloužit jako nástroj pro strategické rozhodování, inovace a proaktivní řízení rizik a příležitostí. Společnosti, které využijí získaná data k identifikaci klíčových oblastí pro zlepšení, k prioritizaci akcí a k neustálému monitorování pokroku, budou ty, které se skutečně transformují.