První zkušenosti firem z implementace reportingu podle standardů ESRS

LinkedIn
Facebook
Twitter
WhatsApp
businesswoman, presentation, analysis-8676522.jpg

EFRAG zmapoval zkušenosti s implementací ESRS standardů do reportingu udržitelnosti u 28 velkých firem s ústředím v Evropské unii, a to z 8 různých odvětví. Výstupem je studie, která vyšla v červenci 2024.

Polovinu společností tvořily finanční instituce (banky, pojišťovny a správci aktiv) a druhou polovinu firmy z nefinančního sektoru (společnosti působící v sektoru zdravotních technologií, chemikálií, silniční dopravy, textilu a veřejných služeb).

Studie popisuje některé postupy a výzvy pozorované v počáteční fázi implementace ESRS (Q2 2024) ve dvaceti osmi velkých evropských společnostech, zaměřených na čtyři oblasti: hodnocení dvojí významnosti (DMA), datové body, hodnotový řetězec a organizace přístupu k reportingu.

Hlavní zjištění:

Hodnocení dvojí významnosti (DMA – double materiality analysis)

  1. Většina společností uznává hodnotu důkladného, objektivního a důkazy podloženého hodnocení dvojí významnosti jako strategické cvičení pro účely zpráv a stanovení manažerských priorit ESG v souladu se standardy ESRS.
  2. Některé společnosti DMA považují za compliance cvičení.
  3. Společnosti přistupují k DMA různými způsoby – od více datově orientovaného přístupu k více hodnotícímu přístupu.
  4. Společnosti si uvědomují důležitost vstupů od interních odborníků a zúčastněných stran a snaží se s nimi komunikovat strukturovaným způsobem. Uvažují se různých možnostech pro tuto spolupráci.

Fakta a čísla:

  • 85 % společností plánuje integrovat ESG reporting a výsledky DMA do podnikové strategie a rozhodování.
  • 70 % společností již začalo používat objektivní a důkazem podložený přístup k DMA, kombinující zdroje dat s příspěvky interních odborníků a zúčastněných stran. 

Datové body (data points)

  1. Mnoho společností zatím nezačlenilo výsledky DMA do své GAP analýzy (analýzy souladu dostupných dat s požadavky dle ESRS). To může vést k zařazení většího množství datových bodů do GAP analýzy, než standardy vyžadují, s rizikem odvedení pozornosti od relevantních informací, které je potřeba reportovat.
  2. Většina společností používá Implementační pokyny 3 (EFRAG IG 3) k provádění GAP analýzy.

Fakta a čísla:

  • 80 % společností uvádí problémy se získáváním dat, s podobnými překážkami v oblastech E, S a G.
  • 75 % společností používá možnost postupného zavedení (phase-in option).
  • 40 % v současné době používá na úrovni datových bodů dotaz „Je konkrétní datový bod materiální (významný)?
  • 10 % cílí na úplné zveřejnění datových bodů souvisejících s materiálními tématy.
  • 95 % společností používá Implementační pokyny 3 pro provádění gap analýzy, 20 % je v současné době používá jako předběžnou základnu pro nadcházející digitální taxonomii značkování/hlášení (XBRL taxonomie).

Hodnotový řetězec (value chain)

  1. Ze čtyř výše uvedených oblastí je hodnota řetězce zatím nejméně jasnou a rozvíjenou oblastí. V budoucnu by v tomto mohly pomoci sektorové pokyny.
  2. Několik společností přijalo zjednodušené agregované mapování hodnotového řetězce (tj. pouze výroba – tzv. upstream, distribuce – tzv. downstream a vlastní operace) a používá přechodná ustanovení s tím, že do budoucna bude tuto oblast zpřesňovat. 

Fakta a čísla:

  • 90 % společností stále pracuje na zdokonalení mapování svého hodnotového řetězce, hledá správnou rovnováhu granularity.
  • 45 % společností již přijalo podrobnější mapování svého hodnotového řetězce (tj. přesahující vysokoúrovňovou výrobu – upstream, distribuci – downstream a vlastní operace).
  • Některé společnosti upřednostňují zatím přímé obchodní vztahy (úroveň 1) při počáteční implementaci ESRS, některé (zejména ne-finanční instituce) již překračují úroveň 1.

Organizační přístup k ESG reportingu

  1. Přístup k organizaci implementace ESRS nespadá do žádného mandátu od EFRAG. Níže uvedené poznatky zachycují aktuální stav získaný z rozhovorů. Společnosti většinově uvádí, že nový režim hlášení vyvolává obnovení organizovaného přístupu k ESG reportingu.
  2. U společností jsou patrné různé organizační vzory, které se liší v závislosti na konkrétním případu a mohou se dále vyvíjet. Společnosti se shodly, že CSRD reporting:
      • Zlepšuje spolupráci mezi odděleními (např. mezi odděleními udržitelnosti, financí, rizik, IT a obchodními jednotkami).
      • Upozorňuje na potřebu standardizace procesů ESG reportingu, včetně kontroly kvality dat (podobně jako u finančního hlášení), zejména s ohledem na zajištění.
      • Vyžaduje další schopnosti a zdroje (FTE, znalosti, data a technologie), včetně potřeby transformace IT, která se bude provádět v různých časových obdobích (některé společnosti začínají dříve než jiné).

Fakta a čísla:

  • Všechny společnosti používají spolupráci mezi odděleními.
  • Model vlastnictví procesu ESG reportingu je ve většině společností diskutován s očekáváním, že do budoucna se bude měnit. V současné době 65 % společností přiděluje vlastnictví jediné funkci (např. CSO nebo CFO), zatímco 35 % přistupuje k modelu spoluvedení (např. CFO odpovědný za reporting, CSO odpovědný za DMA).
  • 90 % společností začalo zlepšovat kontrolu kvality dat, podobně jako u finančního hlášení.
  • 85 % společností uznává potřebu transformace IT.

A jak jste na tom s přípravou na reporting vy? 

Podívejte se na náš návod Jak vypracovat zprávu o udržitelnosti.

Zdroj:

https://www.efrag.org/sites/default/files/media/document/2024-07/EFRAG_ESRS%20initial%20observed%20practices%20Q2%202024%20final%20version.pdf 

Přejít nahoru