Udržitelné financování již není jen trendem, ale klíčovým nástrojem pro propojení ekonomických cílů s environmentálními a sociálními přínosy. Pokrok v této oblasti přinesla Taxonomie EU, která od roku 2021 nutí velké společnosti a finanční instituce transparentně reportovat, jaká část jejich obratu, investic (CapEx) a provozních nákladů (OpEx) je v souladu s udržitelnými kritérii. Tento mechanismus výrazně posiluje integraci finančního a nefinančního reportingu – místo roztříštěných zpráv postupně vznikají ucelené analýzy, které propojují tradiční účetní ukazatele přímo s dopady na klima a společnost. Důsledky jsou zásadní: velké firmy čím dál více propojují práci finančních týmů a manažerů udržitelnosti, což mění jejich vnitřní procesy směrem k integraci ESG ukazatelů do finančního rozhodování.
Vyšší ziskovost i hodnota firem
Studie prokazují, že společnosti sladěné s Taxonomií EU dosahují lepší finanční výkonnosti. Výzkum provedený F. Tonnarello a kolektivem (2025) analyzující 123 evropských energetických firem v letech 2012–2022 odhalil přímý pozitivní vliv na klíčové ukazatele: zisk (EBIT), návratnost kapitálu (ROE) i aktiv (ROA), a dokonce i na tržní hodnotu měřenou Tobinovým Q. Firmy navíc vykazovaly vyšší technickou efektivitu. Tento efekt vysvětlují dvě teorie. Institucionální teorie říká, že soulad s Taxonomií EU posiluje důvěryhodnost firmy a její přijetí trhem. I přes počáteční obtíže s reportingem společnosti usilují o transparentnost, aby prokázaly udržitelnost svých strategií. A podle signalizační teorie zveřejňování ESG ukazatelů funguje jako důvěryhodný signál pro investory, snižuje informační asymetrii a přináší konkurenční výhody. Firmy, které začaly reportovat dobrovolně, zaznamenaly zlepšení dříve. Taxonomie EU navíc vyvolala strategické změny: posílila interní diskuse o udržitelnosti a motivovala firmy k „závodu o prvenství“ v ESG. Dodržování pravidel také snižuje náklady na financování. Soulad s Taxonomií EU se tak stal nástrojem pro posílení reputace, přilákání investorů a zvýšení efektivity.
Nižší náklady na financování
Studie prokazují výrazně nižší náklady na financování u společností sladěných s Taxonomií EU. Tento efekt se projevuje jak u dluhového, tak akciového kapitálu. Výzkumy Tonnarello et al., (2025) a Hummel a Bauernhofer (2024) ukazují, že banky již aktivně využívají ESG ukazatele z Taxonomie při poskytování úvěrů, přičemž firmy s lepšími KPI získávají výhodnější podmínky financování, zejména u zelených dluhopisů. Na akciových trzích pak společnosti reportující soulad s Taxonomií EU vykazují vyšší tržní hodnotu, měřenou Tobinovým Q a nižší náklady na kapitál. Praktickým výsledkem je vytvoření virtuálního kruhu, kde firmy s lepšími ESG parametry získávají přístup k levnějším zdrojům financování, což jim umožňuje další investice do udržitelného rozvoje a posilování své konkurenční pozice.
Inovace strategického směřování
Implementace Taxonomie EU vyvolává v podnicích zásadní strategické přehodnocení jejich přístupu k udržitelnosti díky intenzivním interním diskusím o integraci udržitelných praktik do obchodních procesů. Firmy jsou nuceny začlenit požadavky Taxonomie EU přímo do účetních systémů, což urychluje propojení dříve oddělených oblastí finančního a udržitelného reportingu a posiluje spolupráci mezi manažery udržitelnosti a finančními týmy. Zároveň Taxonomie EU stimuluje kritickou reflexi odolnosti obchodních modelů – klíčové ukazatele propojující finanční výkony s udržitelností nutí vedení firem přehodnotit dlouhodobou životaschopnost jejich strategií ještě před samotným zveřejněním dat. Tento mechanismus funguje jako interní informační kanál, který spouští změny v korporátním rozhodování. Vnější dopad se projevuje silným konkurenčním tlakem, kdy firmy aktivně srovnávají své výkony v oblasti udržitelnosti s rivaly, což vytváří jakousi „soutěž“ o prvenství v ESG kritériích. Společnosti tak reagují na Taxonomii EU dvojím způsobem: přímo prostřednictvím strategických změn vyvolaných interními analýzami a nepřímo prostřednictvím reakce na reporting konkurence.
Podpora inovací
Konkrétní prahové hodnoty pro téměř stovku ekonomických činností slouží podnikům jako vodítko pro transformaci jejich obchodních modelů, přičemž klíčové ukazatele propojující finanční výkony s udržitelností nutí management přehodnotit dlouhodobou životaschopnost svých strategií. Zásadní roli hraje Taxonomie EU v mobilizaci kapitálu. Legitimizuje zelené investice a společnostem s vyšším souladem nabízí potenciál nižších nákladů na financování. Speciální kategorie pro nízkouhlíkové technologie navíc vytváří prostor pro inovace, i když někteří kritici upozorňují, že binární struktura nemusí dostatečně motivovat k průlomovým řešením. Přesto implementace Taxonomie EU již nyní stimuluje inovační oddělení firem k vývoji udržitelnějších řešení a studie prokazují pozitivní vazbu mezi ESG výkonností a zelenými inovacemi.
FinTech a AI jako hybatelé udržitelného financování
Finanční technologie a umělá inteligence se stávají klíčovými nástroji pro podporu udržitelného financování a dosažení cílů udržitelného rozvoje. Jejich role se projevuje zejména ve zvýšení transparentnosti, efektivity a dostupnosti zelených investic. Moderní AI systémy, využívající strojové učení a prediktivní analýzy, revolucionizují zpracování ESG dat. Dokážou analyzovat rozsáhlé množství nestrukturovaných dat (včetně satelitních snímků nebo zpráv v přirozeném jazyce), identifikovat skryté vzorce a kvantifikovat ESG rizika s přesností, která překonává tradiční metody. Například AI algoritmy dokážou detekovat nesrovnalosti v reportingu uhlíkové stopy nebo předpovídat budoucí klimatická rizika konkrétních aktiv. Studie Kashifa (2024) prokázala, že 1% růst FinTech indexu zvyšuje objem udržitelného financování o 0,038%. AI navíc umožňuje personalizované ESG investiční poradenství, čímž rozšiřuje okruh potenciálních investorů. V rozvojových zemích podle Tanchangya et al. (2025) FinTech platformy zvýšily dostupnost zelených investic pro 120 milionů lidí mimo tradiční bankovní systém.
Výzvy do budoucna – složitost a nedostatečná infrastruktura
Přestože Taxonomie EU představuje zásadní krok v udržitelném financování, její implementace čelí řadě významných výzev, zejména v oblasti složitosti požadavků a nedostatečné reportingové infrastruktury. Složitost taxonomie umocňuje rozlišení mezi „způsobilými“ a „sladěnými“ aktivitami, náročné výpočty podkladových poměrů obtížně využitelné pro investiční rozhodování, a dynamický charakter systému, který se průběžně rozvíjí o nová odvětví a zpřísňuje kritéria, což vyžaduje neustálou adaptaci firem. Kritici navíc upozorňují na riziko „politizace ekonomické činnosti“ a problém tzv. „NACE-washingu“, kdy pouhých 4 % způsobilých firem deklaruje plné sladění, což odráží limity současného klasifikačního systému NACE (Tonnarello et al., 2025). Paralelně firmy bojují s nedostatečnou reportingovou infrastrukturou – ačkoli zveřejňují požadované KPI, chybí jim kapacity pro kvalitativní reporting, přičemž data často spravují v excelových tabulkách namísto robustních databází. Tento stav je dán jak krátkým implementačním období a nedostatečnou podporou orgánů, tak faktem, že ani předchozí směrnice NFRD nepřiměly firmy vybudovat kvalitní reportingové systémy. Podle výzkumu Hummel a Bauernhofer (2024), integrace finančních a udržitelnostních dat, vyžadující těsnou spolupráci mezi finančními a ESG týmy, sice urychlila propojování dosud oddělených systémů. Zároveň ale odhalila kritický nedostatek standardizovaných měření, což představuje zvláštní bariéru pro malé a střední podniky usilující o zelené finance.
Omezený rozsah a srovnatelnost
Ačkoli Taxonomie EU pokrývá přibližně 80 % přímých emisí skleníkových plynů v EU (Scope 1) prostřednictvím sektorů jako energetika či těžký průmysl, stále plně nezahrnuje klíčové emisní sektory jako leteckou dopravu (3,6 % emisí EU) nebo námořní dopravu, zatímco naopak vyžaduje reporting od relativně nízkouhlíkových odvětví (např. telekomunikace). Problém dále umocňuje rozdíl mezi „způsobilými“ a „sladěnými“ činnostmi. I když se míra sladění z původních 4 % v roce 2021 zvýšila na současných 15-20 % (EY Taxonomy Barometer 2024), existují výrazné sektorové rozdíly. Zatímco společnosti v obnovitelných zdrojích energie dosahují až 35% sladění, u přechodných odvětví jako ocelářství nebo cementářství zůstává pod 10 %. Přetrvávajícím problémem taky podle Tonarello et al. (2025) zůstává takzvaný „nace-washing“, kdy podle analýzy CDP (2023) až 30 % firem stále využívá nepřesné klasifikace v zastaralém systému NACE. Podle Schütze a Stede (2024), absence explicitní „hnědé taxonomie“ pro neudržitelné aktivity pak komplikuje důsledné vyloučení problematických investic.
Problémy v integraci lidských práv
Ačkoliv Taxonomie EU obsahuje významné odkazy na lidská práva prostřednictvím konceptu „minimálních záruk“ (článek 18), její implementace v této oblasti čelí řadě problémů. Legislativa EU v oblasti udržitelného financování (včetně CSDDD, SFDR a CSRD) sice navazuje na klíčové mezinárodní rámce jako UNGPs nebo Směrnice OECD, ale praktická aplikace naráží na významné překážky (Litwin & Savourey, 2025). Hlavní výzvou je nedostatečná koherence mezi jednotlivými předpisy a rozdílné chápání klíčových pojmů mezi právní a finanční komunitou. Zatímco investoři tradičně uvažují v kategoriích finančních rizik, lidskoprávní rámce zdůrazňují dopady na konkrétní osoby. Koncept „dvojí materiality“ v CSRD se sice snaží tyto perspektivy propojit, ale jeho praktické přijetí naráží na terminologické bariéry (Litwin & Savourey, 2025). Dalším problémem je nedostatek jasných pokynů pro interpretaci požadavků. Například SFDR sice vyžaduje reportování o porušování lidských práv, ale nedefinuje, co přesně představuje „adekvátní procesy“ pro jejich monitorování. Tato nejasnost komplikuje vykazování, zvláště když Taxonomie hodnotí minimální záruky na úrovni společnosti, zatímco její hlavní kritéria se vztahují ke konkrétním aktivitám (Litwin & Savourey, 2025). Klíčovým úkolem bude harmonizace přístupu mezi členskými státy, zejména co se týče sankčních mechanismů. Ačkoliv nařízení vyžaduje „účinná, přiměřená a odrazující“ opatření, konkrétní podoba dohledu se teprve utváří (Litwin & Savourey, 2025). Zároveň je třeba řešit globální interoperabilitu, kde rozdílné úrovně ambicí jednotlivých regionů komplikují vytvoření jednotného standardu.
Regulace, která mění trhy
Přes řadu implementačních výzev – od omezeného sektorového pokrytí po spory o klasifikaci přechodných technologií – prokazuje Taxonomie EU svůj zásadní transformační potenciál. Standardizovaná pravidla již nyní výrazně omezují prostor pro greenwashing a firmy sladěné s jejími kritérii dosahují měřitelně lepší finanční výkonnosti i vyšší tržní hodnoty. Evropský model navíc získává globální vliv – země jako Kanada nebo Británie částečně přebírají jeho principy a Mezinárodní platforma pro udržitelné finance (IPSF) vytváří základy pro širší mezinárodní konvergenci. I při současných nedokonalostech se Taxonomie EU ukazuje jako klíčový nástroj zelené transformace. Její schopnost propojit finanční toky s udržitelným rozvojem z ní činí jeden z nejdůležitějších regulačních inovací současnosti.
Zdroje:
- Tonnarello et al. (2025). The Impact of EU Taxonomy for Sustainable Activities on European Utilities Performance. Business Strategy and the Environment.
- Hummel, K. a Bauernhofer, K. (2024). Consequences of sustainability reporting mandates: evidence from the EU taxonomy regulation. Accounting Forum, 48(3), s. 374–400.
- Papari, C.-A., Toxopeus, H., Polzin, F., Bulkeley, H. a Menguzzo, E.V. (2024). Can the EU taxonomy for sustainable activities help upscale investments into urban nature-based solutions? Environmental Science and Policy, 151, článek 103598.
- Schütze, F. a Stede, J. (2024). The EU sustainable finance taxonomy and its contribution to climate neutrality. Journal of Sustainable Finance & Investment, 14(1), s. 128–160.
- Zhang, J. a Liu, Z. (2023). Study on the Impact of Corporate ESG Performance on Green Innovation Performance: Evidence from Listed Companies in China A-Shares. Sustainability, 15, článek 4750.
- Kashif, M., Pinglu, C., Ullah, S. a Zaman, M. (2024). Evaluating the influence of financial technology (FinTech) on sustainable finance: a comprehensive global analysis. Financial Markets and Portfolio Management, 38, s. 123–155.
- Siddik, A.B., Rahman, M.N. a Yong, L. (2023). Do FinTech adoption and financial literacy improve corporate sustainability performance? The mediating role of access to finance. Journal of Cleaner Production, 421, článek 137658.
- Zhou, G., Zhu, J. a Luo, S. (2022). The impact of fintech innovation on green growth in China: mediating effect of green finance. Ecological Economics, 193, článek 107308.
- Tanchangya, T., et al. (2025). Financial Technology-Enabled Sustainable Finance for Small and Medium-Sized Enterprises. Environment, Innovation and Management.
