
SDGs - Sustainable Development Goals
17 Cílů udržitelného rozvoje jsou nesmírně důležitým a nadčasovým plánem rozvoje světa.
Tyto cíle (SDGs – Sustainable Development Goals) představují program rozvoje na následujících 15 let (2015–2030). Cíle SDGs navazují na úspěšnou agendu Rozvojových cílů tisíciletí (MDGs). Cíle udržitelného rozvoje jsou výsledkem tříletého procesu vyjednávání, který začal na Konferenci OSN o udržitelném rozvoji v roce 2012 v Riu de Janeiro. Na formulaci SDGs se podílely všechny členské státy OSN, zástupci občanské společnosti, podnikatelské sféry, akademické obce i občané ze všech kontinentů. Agendu udržitelného rozvoje oficiálně schválil summit OSN 25. září 2015 v New Yorku.
Některé podniky už dnes překračují standardní rámce ESG strategií a orientují se na jednotlivé Cíle udržitelného rozvoje, které nabízejí konkrétněji uchopitelné směřování. Například firma, která se snaží využít potenciál opětovného využití svých produktů naplno nebo se zaměřuje na efektivní recyklaci odpadů, může plnit cíl č. 12: Odpovědná výroba a spotřeba. Tím se pak samozřejmě chová i dle strategie ESG a jejího environmentálního pilíře.

SBTi - Science Based Targets Initiative
SBTi je globální iniciativa, která firmám pomáhá stanovit ambiciózní cíle v oblasti snižování emisí
v souladu s nejnovějšími vědeckými poznatky.
Prostřednictvím Pařížské dohody z roku 2015 se světové vlády zavázaly omezit nárůst globální teploty výrazně pod 2 °C nad předindustriální úroveň a usilovat o omezení oteplování na 1,5 °C. V roce 2018 Mezivládní panel pro změnu klimatu (IPCC) varoval, že globální oteplování nesmí překročit 1,5 °C nad předindustriálními teplotami, aby se zabránilo katastrofickým dopadům změny klimatu. Aby toho bylo dosaženo, musí se emise skleníkových plynů do roku 2030 snížit na polovinu – a do roku 2050 klesnout na čistou nulu. Proto je potřeba, aby se co nejvíce subjektů, včetně zástupců firem, zapojilo do boje za snižování emisí vypouštěných do ovzduší.
SBTi se zaměřuje na to, aby firmy po celém světě urychlily snížení emisí na polovinu do roku 2030 a dosáhly nulových emisí do roku 2050.
SBTi je partnerskou platformou sestávající s těchto organizací:
- CDP (Carbon Disclosure Project),
- UN Global Compact,
- World Resources Institute (WRI) a
- Světový fond na ochranu přírody (WWF).
Co SBTi dělá:
- Definuje a podporuje osvědčené postupy při snižování emisí a nulových čistých cílů v souladu s vědou
o klimatu. - Poskytuje technickou pomoc a odborné zdroje společnostem, které si stanoví vědecky podložené cíle
v souladu s nejnovějšími klimatickými vědami. - Sdružuje tým odborníků, kteří společnostem poskytují nezávislé posouzení a validaci cílů.
Dopad činnosti SBTi ke konci roku 2022:
- Zapojeno více než 2 000 společností, z toho 1 097 společností stanovilo cíle dle SBTi
a 1 287 společností se zavázalo je stanovit v budoucnu. - Nejvíce zapojených firem je z Japonska, Velké Británie a USA.
- Více uvedené představuje cca třetinu tržní kapitalizace světové ekonomiky.
- Více než polovina zapojených firem (58 %) jsou SME společnosti.
- V roce 2022 počet zapojených firem exponenciálně narostl oproti předchozím 7 letům.
Jak se přidat k SBTi:
1. krok Vyjádření závazku
Registrace online a podepsání dopisu o Závazku stanovení SBTi cílů. Jakmile firma podepíše závazný dopis, bude mít maximálně 24 měsíců, aby vytvořila vědecky podložený cíl v souladu s kritérii SBTi; odeslala cíl/e SBTi k ověření a zveřejnila svůj schválený cíl na webu SBTi.
Malé a střední podniky (SME) mají možnost podat žádost prostřednictvím zjednodušeného postupu ověřování, pokud splňují všechna níže uvedená kritéria:
- < 10 000 t CO2e ve Scope 1 a 2
- nevlastní ani neřídí plavidla námořní dopravy nebo neobnovitelné zdroje energie
- nejsou klasifikovány v sektorech finančních institucí (FIs) a Oil & Gas (O&G)
- nejsou dceřinou společností mateřské společnosti, jejíž kombinované podniky spadají do standardního postupu ověřování.
2. krok Stanovení cílů v průběhu max. 24 měs.
V souladu s vědecky podloženými kritérii. Online zdroje SBTi nabízejí komplexní rady, které firmě v tomto procesu pomohou, např.: Průvodce Začínáme s SBTi, Kritéria a doporučeních SBTi nebo standardních kritéria Net-Zero. Aby společnosti porozuměly těmto požadavkům hlouběji, měly by si prostudovat protokol Target Validation Protocol a použít nástroj pro stanovení cíle nebo nástroj net-zero k zahájení vývoje cílů.
3. krok Ověření cílů
Firma odešle svůj cíl k ověření prostřednictvím formuláře pro podání korporátního krátkodobého cíle. Tým technických expertů SBTi zkontroluje cíle, ověří je podle SBTi vědecky podložených kritérií a sdělí své rozhodnutí pomocí podrobné zpětné vazby. SBTi nabízí řadu placených služeb ověřování cílů.
4. krok Oznámení cílů a informování zainteresovaných stran
Jakmile je cíl ze strany SBTi schválen, zveřejní jej SBTi na svém webu a na příslušných partnerských webových stránkách. Firma obdrží uvítací balíček s radami, jak komunikovat svůj nový cíl.
5. krok Formální zveřejnění pokroku
Firmy mají povinnost každoročně zveřejňovat své emise a sledovat pokrok při dosahování svého cíle. Veškeré pokyny, návody, rady a případové studie jsou k dispozici online na stránkách SBTi.
Poznámka: Výše uvedené informace jsou platné k 20. 11. 2023.
Více na: How to set a science-based target – a step by step guide – Science Based Targets

GRI - Global Reporting Initiative
Globální lídr v oblasti reportování dopadů.
Více než 25 let vyvíjí a dodává globální osvědčené postupy pro prokazování odpovědnosti za vlastní dopady na životní prostředí, ekonomiku a lidi.
Poskytuje celosvětově nejpoužívanější standardy pro podávání zpráv o udržitelnosti, které pokrývají témata od biologické rozmanitosti, přes daně, odpady, emise, rovnost, až po zdraví a bezpečnost. Reporting GRI umožňuje transparentnost a dialog mezi společnostmi a jejich zainteresovanými stranami.
Global Reporting Initiative spolupracuje s podniky, investory, tvůrci politik, občanskou společností, odborovými organizacemi a dalšími odborníky na vývoji standardů GRI a podpoře jejich používání organizacemi po celém světě. Standardy používá více než 10 000 organizací ve více než 100 zemích.
Standardy GRI jsou průběžně aktualizovány tak, aby odpovídaly současným trendům v globálním reportingu. V roce 2021 proběhla poslední aktualizace, která začala platit v lednu 2023.
Hlavní změny od roku 2023 spočívají zejm. ve:
- Vykazování mnoha aspektů firemního hodnotového řetězce a řízení společnosti.
- Vykazování materiálních témat, včetně posouzení skutečných a potenciálních dopadů, zapojení všech stakeholderů a stanovení prioritních témat a také popis toho, jak jsou definovaná materiální témata řízena. Kromě povinného zveřejňování obsahují tyto dokumenty také podrobné pokyny, jak mohou společnosti tyto procesy uskutečnit.
- Zavedení minimálních požadavků na podávání zpráv o lidských právech, due diligence a zapojení zúčastněných stran. Standardy GRI platné od roku 2013 vyžadují, aby společnosti uváděly, jaké politické závazky v oblasti lidských práv přijaly a jak tyto závazky začlenily do svého podnikání. Od společností se očekává, že budou zveřejňovat, jak due diligence vykonávají, aby identifikovaly skutečné a potenciální negativní dopady jejich podnikání, včetně svého dopadu na lidská práva. Společnosti musí popsat, které svoje stakeholdery zapojily do procesu utváření svých materiálních témat.
- Zavedení nových sektorových standardů, které nastiňují pravděpodobná materiální témata a související témata pro zveřejňování pro různé obchodní sektory. GRI vyžaduje, aby společnosti používaly sektorové standardy, pokud jsou v jejich sektoru dostupné. Společnosti, které používají sektorové standardy, musí v jejich rámci zahrnout všechna témata pro zveřejňování, případně uvést důvod pro jejich opomenutí.
GRI zveřejnila zatím tři sektorové standardy (k datu 21.11.2023):
- Ropa a plyn
- Uhlí
- Zemědělství, hospodaření s vodou a rybolov
Do budoucna by mělo být vydáno 40 sektorových standardů GRI.
- Náhrada dvou režimů vykazování (“základního” a “komplexního” reportování) za vykazování “v souladu”. GRI umožňuje společnostem podávat zprávy pouze “v souladu s”, nebo “s odkazem na” standardy. Při reportování “s odkazem na” standardy je nutné zahrnout do zprávy index GRI a “prohlášení o použití” GRI a informovat GRI o zveřejnění zprávy. Tuto možnost většinou volí ty společnosti, které nejsou schopny splnit všech devět požadavků GRI na reportování, mezi které patří vymezení materiálních témat, zveřejnění informací pro každé téma a uvedení důvodů pro jejich opomenutí. Vykazování „v souladu“ se standardy je přísnější a poskytuje vyšší stupeň důvěryhodnosti.
Zdroje: