ESPR v kostce

Cílem nařízení o ekodesignu (ESPR) je zajistit větší udržitelnosti výrobků, a to tím, že do budoucna budou stanoveny u jednotlivých výrobků požadavky např. na jejich životnost, lepší energetickou účinnost, opravitelnost či recyklovatelnost. ESPR má vytvořit legislativní rámec, který přispěje k tomu, aby byly výrobky vhodné pro klimaticky neutrální oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a ke snížení množství odpadu.

V červenci 2024 vstoupilo v účinnost nařízení (EU) č. 2024/1781 o vytvoření rámce pro stanovení požadavků na ekodesign udržitelných výrobků (nařízení o ekodesignu).

Nařízení zatím představuje pouze právní rámec, na jehož základě se budou konkrétní požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků v budoucnu stanovovat prostřednictvím nařízení v přenesené pravomoci vydávaných Evropskou komisí.

V první fázi se pozornost zaměří na vybrané kategorie výrobků: na textilní výrobky, obuv, nábytek, matrace, pneumatiky, čistící prostředky, barvy, maziva, chemické látky, ale i na meziprodukty jako železo, ocel a hliník. Konkrétní ekodesignové požadavky budou nicméně přijímány postupně po konzultaci a projednání s výrobci daných výrobků, dalšími zainteresovanými stranami a vnitrostátními orgány pro jednotlivé kategorie výrobků, a to prostřednictvím předpisů Komise (tzv. akty v přenesené pravomoci nebo delegované akty, obdoba nařízení vlády nebo ministerské vyhlášky).

Nařízení se vztahuje na veškeré typy zboží uváděného na trh EU, a to bez ohledu na to, zda bylo vyrobeno v EU nebo mimo ni. Vyloučeny jsou potraviny, krmiva, humánní a veterinární léčivé přípravky, živé rostliny, živočichové a mikroorganismy, produkty lidského původu, rostlinné a živočišné produkty.

Součástí nařízení je mimo jiné povinnost opatřit každý výrobek tzv. digitálním pasem výrobku. To znamená, že výrobce musí spotřebiteli zajistit přístup k veškerým relevantním informacím týkajícím se dotčeného výrobku (např. prostřednictvím QR kódu, čárového kódu, vodoznaku).

Nařízení rovněž zavádí zákaz zničení neprodaného spotřebního zboží, a to konkrétně ve vztahu k oděvům, oděvním doplňkům a obuvi s účinností již od poloviny roku 2026. Tento zákaz bude časem možné rozšířit i na další kategorie spotřebního zboží v návaznosti na vyhodnocení dat ohledně vyřazeného neprodaného zboží, která budou nově muset hospodářské subjekty pravidelně zveřejňovat.

A kdy tedy můžeme na trhu očekávat výrobky, které budou plnit nově stanovené „eko“ parametry? Nejdříve budou muset být vydána zmíněná delegovaná nařízení Komise. Současně bude nutné poskytnout výrobcům dostatečný čas na přizpůsobení se novým požadavkům. Nové povinnosti tak budou účinné nejdříve v horizontu dvou let, tedy v polovině roku 2026.

Jaké požadavky na výrobky může Komise stanovit

Požadavky na jednotlivé kategorie výrobků se budou týkat různých parametrů výrobků v závislosti na jejich vlastnostech, např.:

• zaručená doba životnosti výrobku, technická životnost a odolnost vůči namáhání,
• možnost opravy a údržby výrobku vyjádřená např. dostupností a dodací lhůtou náhradních dílů, dostupností pokynů k opravám a údržbě, možností demontáže a opětovné montáže apod.,
• možnost modernizace, opětovného použití, repase a renovace výrobku,
• možnost a kvalita recyklace, např. použitím snadno recyklovatelných materiálů, přístupem k recyklovatelným součástem výrobku,
• povinnost vyhnutí se technickým řešením, která jsou na újmu opětovnému použití,
• spotřeba energie, vody a jiných zdrojů, včetně kritických surovin,
• použití nebo obsah recyklovaných materiálů,
• hmotnost a objem výrobku a jeho obalu a poměr výrobku k obalu,
• množství, charakteristiky a dostupnost spotřebních materiálů potřebných k řádnému použití a údržbě,
• environmentální a uhlíková stopa výrobku,
• uvolňování mikroplastů,
• emise do ovzduší, vod nebo půdy,
• množství vyprodukovaného odpadu,
• podmínky pro použití ve smyslu schopnosti sloužit zamýšlenému účelu, stanovením požadovaných dovedností, kompatibilitou s jinými výrobky apod.

Aby se usnadnilo vzájemné srovnání výrobků, mohou mít požadované informace rovněž podobu určitých „výkonnostních“ tříd (např. prostřednictvím stupnic A – G), a pokud možno, zobrazených formou štítků jako již dnes u některých elektronických zařízení.

Co je to digitální pas výrobku (Digital Product Passport)

Prostřednictvím digitálního pasu výrobku mají být zpřístupněny veškeré relevantní informace týkající se výrobku na jednom místě a tak, aby byly dostupné během celé životnosti výrobku.

Má jít o informace určené spotřebitelům, jako např.:

• návody k instalaci, užívání, údržbě či opravám, informace o výkonnostní třídě výrobku či týkající se látek vzbuzujících obavy, relevantní štítky či informace ohledně způsobu nakládání s výrobkem po ukončení jeho životnosti; dále má jít o
• informace určené opravnám nebo subjektům provádějícím recyklaci, jako např. informace týkající se opětovného použití výrobku, možnostech repasování nebo recyklace; ale i
• data určena dozorovým orgánům, jako technická dokumentace, prohlášení o shodě apod.

Tyto informace by měly být přístupny přes jeden datový nosič (např. QR kód, čárový kód, vodoznaky).

Přístup k jednotlivým souborům informací by měl být nicméně omezen přístupovými právy, které bude určovat správce digitálního pasu. Zavedení pasu tedy neznamená, že se běžný spotřebitel může dostat např. k technické dokumentaci, která je z povahy věci určena pro dozorové orgány nebo pro jednotlivé hospodářské subjekty v rámci dodavatelského řetězce.

Co to jsou samoregulační opatření

V oblastech, kde dosud nebyly přijaty specifické požadavky na ekodesign, umožňuje nařízení výrobcům předložit Komisi vlastní samoregulační opatření (vlastní ekodesignové požadavky). Pokud takové samoregulační opatření přispívá ke zlepšení environmentální udržitelnosti dotčených výrobků, signatáři tohoto opatření reprezentují nejméně 80% podíl výrobků dodávaných na trh EU a samotné opatření plní stanovená kritéria, pak jej Komise zařadí na oficiální seznam samoregulačních opatření. Těmito kritérii jsou: otevřená účast, udržitelnost a přidaná hodnota, reprezentativnost, kvantifikované a postupné cíle, zapojení občanské společnosti, sledování a podávání zpráv o dodržování opatření.

Na koho se bude vztahovat povinnost zveřejňovat informace o zboží, které bylo vyřazeno jako neprodané

Ve snaze demotivovat od běžné praxe ničení neprodaného zboží nařízení stanoví povinnost zveřejňovat informace o zboží, které bylo vyřazeno jako neprodané. Tyto informace by měly být veřejně přístupné na webových stránkách dotčeného hospodářského subjektu. Od této povinnosti jsou osvobozeny pouze malé a mikro podniky. Pro střední podniky je dodržování této povinnosti odloženo o 6 let, tj. tuto povinnost budou mít od 19. července 2030.

Na které výrobky se bude vztahovat zákaz ničení neprodaného zboží

Nařízení samotné už zavádí zákaz zničení neprodaného spotřebního zboží, a to konkrétně ve vztahu k oděvům, oděvním doplňkům a obuvi, a to s účinností od poloviny roku 2026.

Tento zákaz není nicméně absolutní. Jsou umožněny určité výjimky, například v případě, kdy půjde o poškozené výrobky, odmítnuté výrobky nabídnuté k darování, výrobky porušující práva duševního vlastnictví, výrobky přesahující dobu použitelnosti, výrobky, u nichž zničení představuje možnost s nejmenším negativním dopadem na životní prostředí nebo bude-li to opodstatněno zdravotními, hygienickými či bezpečnostními důvody.

Od této povinnosti jsou osvobozeny pouze malé a mikro podniky. Pro střední podniky je dodržování této povinnosti odloženo o 6 let, tj. pro tyto firmy platí uvedená povinnost až od 19. července 2030. Zákaz bude moct Komise časem rozšířit i na další kategorie spotřebního zboží v návaznosti na vyhodnocení dat ohledně vyřazování neprodaného zboží.

Zvláštní opatření a výjimky pro malé a střední podniky

Nařízení přináší mnoho nových požadavků a povinností. Obsahuje proto i řadu ustanovení, které mají usnadnit jeho aplikaci mikropodnikům a malým a středním podnikům. Jednak stanoví Komisi povinnost využít stávající programy a vytvořit v rámci nich iniciativy, které podpoří malé a střední podniky v začleňování environmentální udržitelnosti do svého hodnotového řetězce. Dále pak zavazuje Komisi k vytvoření vysvětlujících pokynů, např. pro výpočet analýzy životního cyklu či k poskytnutí konkrétní podpory při provádění požadavků týkajících se digitálního pasu výrobku. Členské státy pak zavazuje k vytvoření jednotných kontaktních míst, které budou poskytovat informace o stanovených požadavcích a další podpoře např. formou školení.

Vliv nařízení na pobídky členských států a zadávání veřejných zakázek

Za účelem zvýšit poptávku po environmentálně udržitelných výrobcích stanoví nařízení povinnost zaměřit pobídky členských států na dvě nejvyšší stanovené třídy výkonnosti, jsou-li ve vztahu k dotčenému výrobku stanoveny, případně na výrobky s ekoznačkou EU.

Komise je rovněž zmocněna určit minimální povinné požadavky na veřejné zakázky, a to pokud jde o prodloužení životnosti, spotřebu energie, nakládání s výrobkem na konci doby životnosti či kritéria vztahující se na renovace či repasování výrobku. A obdobně jako u zmiňovaných pobídek členských států, pokud jsou pro dotčený výrobek stanoveny třídy výkonnosti, pak tyto výrobky mají plnit jednu ze dvou nejvyšších tříd výkonnosti. 

Od kdy je nařízení účinné a od kdy budou platné nové konkrétní ekodesignové požadavky

Nařízení samotné je účinné od 18. července 2024, jeho praktická aplikace je však navázána až na následné předpisy Komise, které budou stanovit konkrétní ekodesignové požadavky pro jednotlivé výrobkové skupiny. Vydání těchto předpisů musí nicméně předcházet poměrně rozsáhlá analýza zahrnující mimo jiné konzultace se zainteresovanými stranami, tedy především výrobci a ostatními zástupci dotčených průmyslových odvětví. První předpisy Komise lze očekávat nejdříve během jara 2025. Každý tento předpis by pak měl mít odloženou účinnost alespoň o 18 měsíců tak, tak aby se výrobci a ostatní hospodářské subjekty měly možnost přizpůsobit novým požadavkům. Náběh nových ekodesignových požadavků tak odhadem můžeme očekávat nejdříve během druhé poloviny roku 2026.

Firmy mají šanci ovlivnit podobu legislativy

Vzhledem k silně proexportnímu zaměření české ekonomiky bude mít nařízení o ekodesignu dalekosáhlé dopady na české firmy.

Vydání předpisů Komise, kterými se stanoví konkrétní ekodesignové požadavky pro jednotlivé kategorie výrobků, budou předcházet konzultace se zainteresovanými subjekty, a to mimo jiné formou veřejných konzultací. Do těchto veřejných konzultací se může zapojit kdokoliv – výrobci, dovozci, provozovatelé online tržišť, spotřebitelé, oborové asociace atd. Veškeré veřejné konzultace jsou vyhlašovány prostřednictvím webového portálu Evropské komise HAVE YOUR SAY (v češtině Podělte se o svůj názor) a svůj vstup je možné zaslat ve kterémkoli z oficiálních jazyků EU, tedy i v češtině.

Je rovněž možné zaregistrovat se na stránkách Evropské komise věnovaných iniciativám v oblasti udržitelnosti, které poskytují přehledné informace ohledně přípravy dopadových studií ve vybraných oblastech. Zaregistrované subjekty jsou u probíhajících iniciativ přizvány i na workshopy k jednotlivým tématům, kde mají nejen možnost získat podrobné informace ohledně jednotlivých kroků v rámci přípravy dopadové studie, ale i prostor se zapojit do diskuze či klást expertům Komise dotazy.

Zapojení se to výše uvedených aktivit může vést k ovlivnění výsledné podoby ekodesignových požadavků, a proto je více než žádoucí, aby se veškeré zainteresované subjekty a zejména pak výrobci do těchto konzultací aktivně zapojovali.

Pozn.: Za malého a středního podnikatele se dle doporučení Komise 2003/361 považuje podnikatel, který zaměstnává méně než 250 zaměstnanců a jeho roční obrat nepřesahuje 50 milionů EUR nebo jeho bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 43 milionů EUR. Za malý podnik jsou dle tohoto doporučení považování podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 50 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 10 milionů EUR. Drobní (mikro) podnikatelé představují podle tohoto doporučení podnikatelé, kteří zaměstnávají méně než 10 osob a jejichž roční obrat nebo bilanční suma roční rozvahy nepřesahuje 2 miliony EUR.

Ekodesign přinese řadu změn a výzev. Nařízení má vést k zajištění rovných podmínek pro udržitelné výrobky na evropském trhu a zvýšení konkurenceschopnosti průmyslu, a to i na celosvětové úrovni. Podniky budou muset investovat značné prostředky do hledání, nahrazování, výzkumu a vývoje ekologičtějších a energeticky úspornějších výrobků.

 Zdroje:

• Peyton Legal: J. Málek, R. Kouklíková, T. Hrudková, dostupné online
• Ecodesign for Sustainable Products Regulation.
• Ministerstvo průmyslu a obchodu, Odbor evropských záležitostí a vnitřního trhu, dostupné online
• Svaz průmyslu a obchodu, dostupné online
• Seminář MPO o Nařízení o ekodesignu