Právní rámec pro udržitelnost budov
Evropské stavebnictví se chystá na zelenou vlnu. Od roku 2030 mají být všechny novostavby bezemisní, první budovy podle nových požadavků už vznikají.
Podle EU směrnice o energetické náročnosti budov (viz níže) musí být k roku 2030 všechny evropské novostavby bezemisní, k roku 2050 tento požadavek mají plnit všechny domy, tedy i starší. Týká se to všech staveb – činžáků, rodinných domků, kancelářských budov, škol, úřadů, nemocnic i továren. Výjimkou mají být jen chráněné památky.
Členské státy dále mohou z této povinnosti vyjmout kostely, některé armádní objekty, dočasné nebo velmi malé stavby.
Všechny novostavby v roce 2030 musí mít „energetický štítek“ (průkaz energetické náročnosti budov, tzv. PENB) třídy A, musí tedy být „energeticky mimořádné úsporné“.
Právní rámec EU k energetické náročnosti budov
Cílem několika směrnic EU k energetické náročnosti budov je dosažení uhlíkové neutrality budov do roku 2050. Směr je nastaven a není pravděpodobné, že se výrazně změní, například v důsledku změn v Evropské komisi. Všechny níže uvedené směrnice jsou již platné a čekají na svou transpozici do české legislativy (viz uvedené zákony + prováděcí vyhlášky). Ač se na první pohled může zdát, že je stále dostatek času na renovaci stávajícího fondu budov, opak je pravdou. Co nezvládneme ve 20. letech 21. století, budeme muset dohánět ve 30. a 40. letech.
Na obrázku níže lze vidět, že v současnosti jsou již docela přísně regulovány novostavby – existuje požadavek „NZEB“ na novostavby (nearly zero energy building). Renovace zatím nepodléhají žádným zvláštním pravidlům. ZEB a ZEBra jsou pojmy, které se ustálily v českém prostředí: ZEBra je výraz pro zero emission building, která není novostavbou.
Definice ZEB (novostavby) a ZEBra (renovace)
Budova s velmi nízkou energetickou náročností určenou v souladu s přílohou I, která vyžaduje nulové nebo velmi nízké množství energie, produkuje nulové emise uhlíku z fosilních paliv na místě a produkuje nulové nebo velmi nízké provozní emise skleníkových plynů, v souladu s čl. 11.
Příloha I Společný obecný rámec pro výpočet energetické náročnosti budov stanovuje např. typické profily užívání a soulad metodiky výpočtu s ISO/EN normami.
Článek 11 EPBD IV definuje základní principy ZEB a ZEBra:
Obrázek níže popisuje současný způsob hodnocení budov proti referenční budově, která je cca v horší C skupině, nemá obnovitelné zdroje a má průměrnou obálku. Cílem je redukovat primární energii z neobnovitelných zdrojů tak, abychom nastavili minimální legislativní požadavek minus 40 % v nerezidenčních budovách nebo minus 10 %, který stanoví EU Taxonomie.
Z obrázku níže je patrné, že EPBD IV klade na renovace měkčí požadavky než na novostavby. Podle směrnice EPBD IV by měla být prahová hodnota pro novostavby (ZEB) na stupnici 10 % pod hodnotou NZEB.
EPBD nabízí několik konkrétních možností pro „nulování“ emisí – viz šipka OZE – off site.
EPBD IV počítá se synergickými efekty. Teplárny mají totiž také povinnost „nulovat“ své emise, takže „nulování“ budov napojených na teplárny bude podpořeno opatřeními, které budou realizovat povinně teplárny.
Sdílení OZE bude v ČR možné od července 2026.
Další klíčové normy
- Národní klimaticko-energetický plán.
- EU směrnice – energetická účinnost (EED) a energetická náročnost budov (EPBD4) a jejich budoucí transpozice do české legislativy do konce roku 2025 (2026 v případě prováděcích vyhlášek).
- Novela energetického zákona známá jako Lex OZE: zavádí možnost ukládání elektřiny prostřednictvím akumulace a efektivnější využití obnovitelných zdrojů v ČR díky tzv. agregaci flexibility. Novela tak přímo podporuje energetickou transformaci České republiky.
- Plán dekarbonizace budov od Šance pro budovy (roadmapa).
- EU Taxonomie
- Nařízení EU o stavebních výrobcích
Nařízení EU o stavebních výrobcích
V lednu 2025 vstoupilo v platnost nové nařízení EU o stavebních výrobcích. Toto nařízení modernizuje pravidla od roku 2011, mělo by usnadnit prodej stavebních výrobků na jednotném trhu EU a podpořit inovativní stavební techniky.
Nová pravidla znamenají zejména důležitý krok v digitalizaci stavebního sektoru. Digitální pasy výrobků budou poskytovat veškeré informace o stavebních výrobcích, včetně prohlášení o vlastnostech a shodě, bezpečnostních informací a návodu k použití. To také umožní spolehlivě vypočítat uhlíkovou stopu celé budovy.
Nové nařízení o stavebních výrobcích je pro stavební sektor zásadní změnou. Mělo by pomoci developerům, architektům, inženýrům, spotřebitelům a veřejným orgánům řídit udržitelnost stavebních výrobků i staveb.
Mělo by umožnit prosadit inovativní a udržitelné techniky včetně prefabrikovaných nebo modulárních prvků, jako jsou fasádní systémy. Větší využívání metod výstavby mimo staveniště by mělo snížit náklady a urychlit dodávku bydlení, a to jak nově postaveného, tak rekonstruovaného. Tyto inovativní technologie mohou vést k 10-15% snížení stavebního odpadu během výrobní a výrobní fáze. Prefabrikované jednotky lze navíc na konci životního cyklu rozebrat a znovu nakonfigurovat pro opětovné použití, což dále zvyšuje přínosy udržitelnosti.
Zdroj: EU
