Všechny společnosti spadající pod povinnost ESG reportingu budou muset vykazovat obecné informace (ESRS 2, General Disclosures), kam spadají například:

• stručný popis obchodního modelu a strategie podniku
• popis časově omezených cílů souvisejících s otázkami udržitelnosti stanovených podnikem
• popis úlohy správních, řídících a dozorčích orgánů s ohledem na záležitosti udržitelnosti a příslušné odborné znalosti a dovednosti nebo přístup k nim
• popis politik podniku ve vztahu k otázkám udržitelnosti
• informace o existenci pobídkových programů spojených s otázkami udržitelnosti
• popis procesu náležité péče prováděného podnikem s ohledem na otázky udržitelnosti
• hlavní skutečné nebo potenciální nepříznivé dopady spojené s vlastními operacemi podniku a s jeho hodnotovým řetězcem
• veškerá opatření přijatá podnikem v souvislosti se skutečnými nebo potenciálními nepříznivými dopady a výsledek těchto opatření
• popis hlavních rizik pro podnik v souvislosti s otázkami udržitelnosti
• ukazatele relevantní pro požadované zveřejnění. V případě potřeby obsahuje informace o vlastních činnostech podniku a o jeho hodnotovém řetězci, včetně jeho produktů a služeb, jeho obchodních vztahů a jeho dodavatelského řetězce.

Hodnotový řetězec z pohledu CSRD

ESRS vyžaduje, aby podnik identifikoval a posoudil významné dopady, rizika a příležitosti napříč celým svým hodnotovým řetězcem z pohledu dvojí významnosti (neboli „materiality“).

Pro posouzení potenciálních a skutečných dopadů je důležité, aby podnik určil zejména:

• umístění a charakteristiky dodavatelů, včetně dodavatelů mimo první úroveň jejich dodavatelského řetězce;
• uživatele jejich služeb a zboží;
• jak je se zbožím nakládáno z hlediska odpadu na konci jeho životnosti; a
• kdo může být ovlivněn jejich službami a zbožím.

Prohlášení podniku o udržitelnosti musí obsahovat informace o všech podstatných dopadech, rizicích a příležitostech, včetně těch, které vznikají nebo mohou vzniknout v souvislosti s jejími obchodními vztahy. Informace o hodnotovém řetězci by měly být zahrnuty i do politik, cílů a akčních plánů. Pokud podnik bez ohledu na vynaložené úsilí nemůže shromáždit primární informace o svém hodnotovém řetězci, může odhadnout chybějící informace s využitím všech dostupných informací a také na základě aproximace a nepřímých zdrojů.

Do analýzy materiality v neposlední řadě také spadá informace o tom, jakým způsobem byla analýza materiality provedena. Právě analýza materiality je pro firmy zcela klíčová, protože na ní bude záviset reporting úplně všech tematických ESG indikátorů, včetně například spotřeby energií, emisí skleníkových plynů, spotřeby vody nebo zaměstnaneckých dat.

Pokud se společnost rozhodne „vynechat” tematické ESG informace, musí to ve zprávě dobře zdůvodnit. Pro všechna „E“ a “G” témata budou muset popsat proces, jak posuzovaly významnost (materialitu) dopadů, rizik a příležitostí.

V oblasti klimatu zároveň platí, že pokud by společnost například vyhodnotila, že nemá významné dopady na emise skleníkových plynů, musí poskytnout podrobné vysvětlení výsledků analýzy materiality. 

Pro všechny společnosti platí roční odklad pro detailní reporting finančních dopadů plynoucích například z klimatické změny, sucha nebo úbytku biodiverzity. První rok bude platit pouze povinnost příslušná finanční rizika identifikovat a finanční dopady obecně popsat. 

Směrnice o účetnictví ve znění směrnice CSRD jim neukládá žádné nové požadavky na podávání zpráv, s výjimkou malých a středních podniků kótovaných na burze. Pro kótované malé a střední podniky nicméně směrnice o účetnictví stanoví přiměřený režim podávání zpráv. Kótované malé a střední podniky nejsou povinny hlásit informace o udržitelnosti až do finančního roku 2026, s možností další dvouleté neúčasti poté. Kromě toho mohou kótované malé a střední podniky podávat zprávy podle samostatných, přiměřených norem, které budou méně náročné než úplný soubor ESRS. EFRAG připravuje návrhy verzí přiměřených norem pro kótované malé a střední podniky.

Některé nekótované malé a střední podniky, na které se nevztahují žádné požadavky na podávání zpráv o udržitelnosti podle směrnice o účetnictví, mohou přesto obdržet žádosti o informace o udržitelnosti od zákazníků, bank, investorů nebo jiných zúčastněných stran. EFRAG proto také vyvíjí jednodušší, dobrovolné normy pro použití nekótovanými malými a středními podniky. Tyto dobrovolné normy by měly umožnit nekótovaným malým a středním podnikům reagovat na žádost o informace o udržitelnosti účinným a přiměřeným způsobem, a usnadnit tak jejich účast na přechodu k udržitelnému hospodářství.