Energetika - výběr analýz

Na této stránce najdete výběr analýz týkajících se sektoru energetiky – od vývoje a aktuálního stavu celosvětového energetického mixu, přes přístup k energiím v jednotlivých zemích až po dostupnost kritických minerálů potřebných pro energetickou tranzici a další témata.

Sekci průběžně doplňujeme.

uhelný důl statistik

Výroba energie – zejména spalování fosilních paliv – představuje přibližně tři čtvrtiny celosvětových emisí skleníkových plynů. Spalování fosilních paliv je největším hnacím motorem změny klimatu a poškození lidského zdraví; znečištění ovzduší je každoročně připisováno nejméně pět milionů úmrtí.

Safest and Cleanest form of energy

Svět má proto ambici, odklonit se od fosilních paliv k energetickému mixu, kterému dominují nízkouhlíkové zdroje energie – obnovitelné technologie a jaderná energie.

Jak dnes vypadá náš energetický mix? Které země mají „nejčistší“ energetický mix? A děláme pokrok v přechodu na nízkouhlíkový energetický systém?

V oblasti energetiky existuje mnoho různých jednotek – jouly, exajouly, miliony tun ropných ekvivalentů, barelové ekvivalenty, britské tepelné jednotky a terawatthodiny a další. To může být matoucí a ztížit srovnání.

Pro účely níže uvedených grafů, které vytvořila iniciativa Our World In Data, byla energetická data převedena na watthodiny a jsou srovnávána ve watthodinách.

Jak se změnil celosvětově energetický mix v průběhu staletí

Když dnes přemýšlíme o energetických mixech, myslíme na rozmanitou škálu zdrojů – uhlí, ropu, plyn, jadernou energii, vodní energii, sluneční energii, vítr a biopaliva. Ale když se podíváme před pár staletími zpět, náš energetický mix byl relativně homogenní. A přechod z jednoho zdroje na druhý byl neuvěřitelně pomalý.

Až do poloviny 19. století byla celosvětově dominantním zdrojem energie tradiční biomasa – spalování pevných paliv, jako je dřevo, rostlinný odpad nebo dřevěné uhlí. Ale s průmyslovou revolucí přišel vzestup uhlí; následuje ropa, plyn; a vodní energie na přelomu 20. století.

Až v 60. letech se do mixu přidala jaderná energie. Moderní obnovitelné zdroje jako solární a větrná energie se začaly používat až mnohem později, v 80. letech 20. století. To, co Václav Smil a další výzkumníci studující dlouhodobé energetické přechody napříč zeměmi zdůrazňují, je pomalá rychlost, s jakou energetické přechody v minulosti probíhaly. Rychlost a rozsah energetického přechodu, který dnes potřebujeme při přechodu z fosilních paliv na nízkouhlíkovou energii, je proto novou výzvou, která se velmi liší od minulosti.

Graf níže zobrazuje historický vývoj globální spotřeby primární energie podle zdrojů od roku 1800. Tato dřívější data pocházejí z práce Václava Smila Energy Transitions: Global and National Perspectives. 

Další graf ukazuje rovněž vývoj globální spotřeby energie podle zdrojů, s daty od roku 1965, které pocházejí z posledního vydání Statistického přehledu světové energetiky.

Statistika: Spotřeba energie na hlavu podle zemí

Graf níže zobrazuje spotřebu fosilních zdrojů, jádra a obnovitelných zdrojů v konkrétních vybraných zemích na hlavu.

Další graf ukazuje konkrétnější členění spotřeby podle zdrojů: uhlí, plynu, ropy, jaderné energie, vodních zdrojů, slunce, větru a dalších obnovitelných zdrojů (bioenergie, vlny a přílivové energie). Udává se také ve spotřebě na hlavu.

Kolik celosvětové energie pochází z nízkouhlíkových zdrojů

Přibližně jedna šestina globální primární energie pochází z nízkouhlíkových zdrojů. Nízkouhlíkové zdroje jsou součtem jaderné energie a obnovitelných zdrojů, což zahrnuje vodní, větrnou, solární, bioenergii, geotermální a vlnovou a přílivovou energii.

Vodní a jaderná energie tvoří většinu naší nízkouhlíkové energie, ale vítr a slunce rychle rostou.

Které země získávají nejvíce energie z nízkouhlíkových zdrojů

Interaktivní mapa níže ukazuje podíl primární energie, která pochází z nízkouhlíkových zdrojů napříč zeměmi. Na mapě lze vidět, že nejvíce nízkouhlíkové energie spotřebovávají severské země Evropy Norsko,Švédsko a Finsko (téměř tři čtvrtiny primární energie z nízkouhlíkových zdrojů) a také Francie, jeden z největších producentů jaderné energie na světě.

Globálně je náš pokrok v přechodu k nízkouhlíkové ekonomice pomalý. To nás může na cestě v tranzici demotivovat. Ale některé země – často některé z nejbohatších zemí světa, které mají vysokou uhlíkovou stopu – nám ukazují, že významný pokrok v dekarbonizaci našich energetických systémů je možný. Mají před sebou ještě dlouhou cestu, ale jdou správným směrem.

Chudší země čelí větší výzvě: musí umožnit svému obyvatelstvu přístup k energii, zdravotní péči a zmírnit chudobu a zároveň se vyhnout cestám náročným na uhlík, kterými se vydaly dnešní bohaté země. K tomu potřebují, aby čistá energie byla levná. V tomto ohledu mají svou roli také nejbohatší země světa: rozšíření nízkouhlíkové energie by mělo pomoci snížit náklady. Tento efekt jsme již viděli u rychlého poklesu cen solární energie v posledních letech.

Dělá svět pokrok v dekarbonizaci energetiky?

Tři čtvrtiny celosvětových emisí skleníkových plynů pocházejí ze spalování fosilních paliv na energii. Svět nyní získává přibližně jednu šestinu své energie z nízkouhlíkových zdrojů, buď jaderných, nebo obnovitelných. Jak se to v průběhu času změnilo?

Dávají nám naše dosavadní výsledky důvod k optimismu, že dokážeme rychle dekarbonizovat?

V níže uvedeném grafu vidíme podíl globální energie, která pochází z nízkouhlíkových zdrojů v roce 1965 a v roce 2023. Od doby před půl stoletím jsme rozhodně pokročili: zatímco celosvětová spotřeba energie vzrostla téměř čtyřnásobně, podíl nízkouhlíkových zdrojů se téměř ztrojnásobil.

dekarbonizace

Na dalším grafu je vidět vývoj podílu spotřeby nízkouhlíkové energie ve vybraných regionech od roku 1965 a aktuální podíl nízkouhlíkové spotřeby v těchto regionech za rok 2023.

tempo dekarbonizace v regionech

Fosilní paliva, jaderná energie a obnovitelné zdroje: jak se mění globální energetický mix

V grafu níže vidíme podíly energie z fosilních palic, obnovitelných zdrojů a jádra na celkové globální energii. Součet prvních dvou je to, co chceme zvýšit.

Část tohoto pomalého pokroku je způsobena skutečností, že velká část zisků dosažených v oblasti obnovitelných zdrojů energie byla kompenzována poklesem jaderné energie. Obnovitelné zdroje rostly, zatímco jaderná energie byla utlumena. 

V grafu je vidět, že spotřebu energie pocházející z fosilních paliv se daří nahrazovat energií z nízkouhlíkových zdrojů jen velmi pomalu.

Globální nárůst spotřeby energie a nárůst spotřeby podle zdrojů

Rozhodující je celkové množství fosilních paliv, které spálíme – a každým rokem spalujeme více

Ale stále se klameme, když se na tento pokrok díváme optikou toho, jaký podíl naší energie je nízkouhlíkový.

Pokud jde o emise skleníkových plynů, atmosféra se nestará o podíly, pouze o absolutní hodnoty. To je to, co nakonec určuje množství CO2, které vypouštíme, a rychlost, jakou se hromadí v atmosféře.

Globální spotřeba energie nestagnuje, ale roste. A v posledních letech roste příliš rychle na to, aby obnovitelné zdroje a jaderná energie držely krok.

V grafu níže vidíme spotřebu primární energie v absolutních hodnotách pro každý zdroj. Nadále pokračujeme ve výrobě energie z fosilních paliv, zejména ropy a plynu.

Nízkouhlíková energie po celém světě rozhodně roste – nepochybně znamení pokroku. Probíhá dekarbonizace, ale ne dost rychle. Pro dosažení potřebného pokroku v oblasti klimatu potřebujeme, aby růst nízkouhlíkových zdrojů energie nejen uspokojil každý rok naše nové energetické požadavky, ale také začal mnohem rychleji vytlačovat stávající fosilní paliva v energetickém mixu.

Statistika Spotřeba energie ve vybraných regionech

V dalších grafech je zobrazen vývoj spotřeby energie podle zdrojů ve vybraných regionech a ve vybraných zemích – EU, ČR, USA, Čína, Indie.

Statistika Podíl energie z uhlí

Uhlí je po staletí kritickým zdrojem energie a základem celosvětové produkce energie. Je to ale také nejvíce znečišťující zdroj energie, a to jak z hlediska množství CO2 produkovaného jeho spalováním, tak z hlediska množství místního znečištění ovzduší, které vytváří. Odklon od uhelné energie je důležitý pro změnu klimatu i pro lidské zdraví. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z uhlí po celém světě. Lze na ní vidět, že největší podíl uhlí na energetickém mixu spotřeby mají aktuálně Čína, Indie a Jižní Afrika.

Statistika Podíl energie z ropy

Ropa je dnes největším světovým zdrojem energie. Je dominantním zdrojem energie zejména pro sektor dopravy. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z ropy po celém světě.

Statistika Podíl energie z plynu

Zemní plyn jako zdroj energie po desetiletí zaostával za uhlím a ropou. Dnes ale jeho spotřeba rychle roste – často jako náhrada uhlí v energetickém mixu. Plyn je významným zdrojem pro výrobu elektřiny a klíčovým zdrojem tepla. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z plynu po celém světě.

Statistika Podíl energie z jádra

Jaderná energie spolu s vodní energií byla v posledních desetiletích klíčovým zdrojem nízkouhlíkové energie pro mnoho zemí po celém světě.

Jaderná energie není obecně považována za obnovitelný zdroj energie, protože zásoby uranu jsou omezené a vyčerpatelné. Nicméně, jaderná energie je často uznávána jako nízkouhlíkový zdroj energie, protože při výrobě elektřiny v jaderných elektrárnách vzniká velmi málo emisí CO2.

Evropská unie například v roce 2022 zařadila jadernou energii mezi ekologické zdroje energie v rámci svého taxonomického systému, který klasifikuje investice do udržitelných projektů. 

Mezi zeměmi existují velké rozdíly v úloze jaderné energie. Některé země na ni při výrobě energie silně spoléhají (např. Francie nebo Finsko), jiné z ní nevyrábějí vůbec žádnou energii. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z jádra v jednotlivých zemích.

Statistika Podíl energie z vodních zdrojů

Vodní energie je významným nízkouhlíkovým zdrojem energie pro mnoho zemí již více než půl století. Celosvětově je stále největším zdrojem obnovitelné energie. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z vodní energie po celém světě. Největší podíl spotřeby vodní energie na svém energetickém mixu mají Norsko (64 %), Švýcarsko (30 %), Švédsko a Brazílie (29 %).

Statistika Podíl energie ze slunce

Solární energie je relativně novým zdrojem obnovitelné energie, ale s rychlým rozvojem technologií její využití velmi rychle roste. Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází ze solárních technologií po celém světě. Z mapy lze vyčíst, že aktuálně největší podíl své spotřeby energie ze slunce na spotřebě energie z ostatních zdrojů mají Chile (9,4 %), Austrálie a Španělsko (okolo 7 %).

Statistika Podíl energie z větru

Interaktivní mapa ukazuje podíl primární energie, která pochází z větru (jak na souši, tak na moři) po celém světě. Nejvíce ji využívá Dánsko s téměř 26 % podílem v roce 2023.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Přejít nahoru