Konference COP29, která se konala v ázerbájdžánském Baku, učinila během svého zahajovacího dne zásadní průlom v globálních klimatických opatřeních. Téměř 200 vlád se dohodlo na rámci podle článku 6.4 Pařížské dohody. Tato dohoda zakládá globální trh s uhlíkem pod vedením OSN, který zemím a společnostem umožňuje efektivněji obchodovat s uhlíkovými kredity. Cílem je vytvořit silnější poptávku po uhlíkových kreditech, zejména na financování klimatických projektů v rozvojových zemích.
Nová éra obchodování s uhlíkem
Článek 6 Pařížské dohody nastiňuje, jak mohou země spolupracovat na snižování emisí skleníkových plynů. Článek 6.4 zavádí globální systém obchodování s uhlíkem řízený orgánem OSN. Tento systém umožní zemím a společnostem obchodovat s kredity za snížení emisí generovanými z projektů po celém světě.
Nový systém nahrazuje starší mechanismus čistého rozvoje (CDM) z Kjótského protokolu. Jeho cílem je být transparentnější a efektivnější a zajistit, aby uhlíkové kredity byly důvěryhodné a hodnotné.
V říjnu 2024 článek 6.4 Dozorčí orgán dokončil pravidla pro to, jak budou projekty v tomto systému fungovat. Patří mezi ně normy pro projekty odstraňování uhlíku a metody snižování emisí. Systém umožní společnostem v jedné zemi získat kredity za snížení emisí a prodat je společnostem v jiné zemi, čímž podpoří globální spolupráci.
Výzvy
Navzdory průlomu nebylo snadné dosáhnout dohody. Některé země a skupiny vyjádřily obavy ohledně toho, jak byla přijímána rozhodnutí. Coalition for Rainforest Nations, zastupující několik rozvojových zemí, tvrdila, že článek 6.4 dozorčího orgánu obešel řádné postupy.
Kevin Conrad, výkonný ředitel CfRN, uvedl, že orgán přijal pravidla, aniž by nejprve získal souhlas Konference smluvních stran (CMA), která dohlíží na Pařížskou dohodu. Jako kompromis byl v konečném textu použit měkčí jazyk, jako je „vzít na vědomí“, aby uznal pravidla, aniž by je plně podporoval. Tato formulace vysílá zprávu, že budoucí rozhodnutí musí následovat řádné procesy. Navzdory těmto problémům Babajev ujistil účastníky, že další diskuse o článku 6.4 budou pokračovat. Jednání se zaměří také na článek 6.2, který se zabývá tím, jak země přímo obchodují s uhlíkovými kredity.
Posílení trhů s uhlíkem pomocí nových pravidel
Nový globální trh s uhlíkem má za cíl vyřešit problémy, které v minulosti sužovaly obchodování s uhlíkem. Starší systémy často čelily kritice za nedostatek transparentnosti a účinnosti, což vedlo k nízké poptávce a poklesu cen uhlíkových kreditů.
Níže uvedený graf ukazuje čtvrtletní odchody s uhlíkovými kredity, které jsou letos nižší než v předchozích letech.
S jasnými pravidly a centralizovanou strukturou by článek 6.4 mohl obnovit důvěru v trhy s uhlíkem. Sebastien Cross, ředitel pro inovace ve společnosti BeZero Carbon, označil dohodu za hlavní vítězství na COP29. „Tento rámec poskytuje nástroje, které potřebujeme k tomu, aby trhy s uhlíkem fungovaly lépe,“ řekl.
Sektor uhlíkového financování je optimistický a věří, že tento krok pomůže oživit obchodování. Dohoda také přináší výhody vývojářům projektů tím, že jim dává jasné pokyny, kterými se mají řídit. Země mohou sladit svou politiku v oblasti klimatu s mezinárodními standardy, což usnadňuje plnění jejich cílů v oblasti snižování emisí.
Ekonomické a ekologické přínosy globálního trhu s uhlíkem
Globální trh s uhlíkem by mohl přinést významné hospodářské a ekologické zisky. Poskytne nové možnosti financování pro projekty v oblasti klimatu, zejména v rozvojových zemích, které potřebují finanční podporu.
Vytvořením tržně řízeného systému článek 6.4 vybízí podniky, aby snižovaly emise nákladově efektivním způsobem. Společnosti, které sníží více emisí, než je požadováno, mohou prodat své extra kredity za účelem zisku. Mezitím ti, kteří se snaží dosáhnout svých cílů, si mohou koupit uhlíkové kredity, aby vyrovnali rozdíl.
Tento systém nejen pomáhá snižovat globální emise, ale také podporuje udržitelný rozvoj v chudších regionech. Umožňuje také zemím, které se snaží dosáhnout svého cíle nákupem uhlíkových kreditů.
Další kroky pro vytvoření globálního trhu s uhlíkem
Rámec podle článku 6.4 je jen začátek. Mezi další kroky patří registrace projektových metodik a stanovení provozních pokynů, které by měly být zavedeny do poloviny roku 2025. Během tohoto období se dozorčí orgán zaměří na dopracování detailů, aby bylo zajištěno hladké fungování systému.
Zbývá však ještě mnoho práce na řešení obav o integritu trhu a inkluzivitu. Některé zúčastněné strany se obávají, že centralizovaný systém by mohl znevýhodnit menší nebo méně rozvinuté trhy. Tvůrci politik musí zajistit, aby systém byl spravedlivý a přístupný všem účastníkům.
Založením trhu s uhlíkem podporovaného ze strany OSN dohoda u COP29 slibuje zvýšení poptávky po uhlíkových kreditech a přímé financování kritických klimatických projektů.
Jak si dokážete představit, do takových jednání vstupují státy světa s rozdílnou motivací a cíly. Jednání proto nebyla jednoduchá, hashtagCOP29 musel být dokonce prodloužen. K záverečné dohodě došla jednající až v noci ze sobotu na neděli. Pro rozvojové země skončila jednání neuspěchem. Proč a co obsahuje výsledný text?
Nedostatečný cíl pro klimatické finance ve výši 1,3 bilionu USD/rok
Nový cíl sice stanovuje 1,3 bilionů dolarů ročně, které mají rozvojové země dostat do roku 2035, pouze malá část bude ale zprostředkována vyspělými státy. Jde pouze o 300 miliard dolarů, pro rozvojové státy bezpečnou a jistou formou grantů a výhodných půjček. Tímto způsobem měly být podle požadavků rozvojových zemí dodány všechny klimatické finance, tj. celých 1,3 bilionu dolarů. Zbytek financí – přibližně 1 bilion dolarů – nakonec mají zaručit dobrovolné příspěvky ostatních zemí, soukromý sektor a inovativní finanční nástroje, jako zdanění emisně náročných aktivit.
Absence ohlášení konce fosilních paliv
Výsledný text z COP29 nakonec nic neříká o tranzici od fosilních paliv, ani znovu nezmiňuje vágní prohlášení z COP28 o vzdalovámí se od fosilnách paliv.
Navíc text prohlašuje, že fosilní paliva můžou hrát v budoucnu zásadní roli při přechodu na čistší ekonomiku. Takové prohlášení se do textu dohody dostalo především zásluhou ropných arabských států pod vedením Saudské Arábie.
Reakce zůčastněných aktérů
V sobotu večer, těsně před přijetím závěrečného dokumentu, opustilo jednací sál 49 nejohroženějších států na protest proti nedostatečným ambicím vyspělých zemí.
Všechny rozvojové země a především Indie a Brazílie a ostrovní státy, hodnotí nový cíl jako kriticky nedostatečný. Brazílie je navíc organizátorem dalšícho COP30.
Vyspělé státy, především US, EU a UK hodnotí nový cíl pozitivně a považují ho za dosažitelný. EU a UK jsou však zklamáni absencí prohlášení o odstupu od fosilních paliv. Především EU však chtěla dohodnout konkrétní kroky od jejich upuštění.
Zdroj:
- Více o klimatických financích na webu Fakt o klimatu
- Více o EU ETS – evropském trhu s uhlíkovými kredity na esgprojekty.cz.
- Carboncredits.com (11-14-2024). Dostupné z WWW: <https://carboncredits.com/cop29-un-backed-global-carbon-market-takes-shape-article-6-4/>
- Příspěvek Změny k lepšímu na LinkedIn ze dne 25.11.2024
