Evropa čelí situaci, kdy musí zvýšit výdaje na obranu v reakci na změny v globální bezpečnosti a zároveň pokračovat v dekarbonizaci. Diskuze o tom, zda jsou obranné investice v souladu s ESG cíli, se stává stále aktuálnější. Jak je možné zajistit rovnováhu mezi bezpečnostními potřebami a environmentální udržitelností, a jak tento komplexní vztah ovlivňuje investiční trendy v Evropě?
Financování obrany z rozpočtů na dekarbonizaci
Evropa se nachází v kritické situaci, kdy je nezbytné výrazně navýšit výdaje na obranu v reakci na změny v globální bezpečnosti. Nejistota ohledně zahraniční politiky USA, zejména během vlády Donalda Trumpa, a nejednoznačný závazek USA vůči NATO přiměly evropské státy přehodnotit své vojenské schopnosti. Tento posun však vyvolává otázky o způsobu financování takového navýšení výdajů. Někteří politici navrhují, aby se tyto výdaje pokryly z prostředků určených na dekarbonizaci, což vyvolává debaty o tom, zda mohou být obrana a dekarbonizace považovány za protichůdné cíle.
Energetická bezpečnost jako klíč k dlouhodobé stabilitě Evropy
Analytici, jako Filip Křenek z think-tanku EUROPEUM pro Obnovitelně.cz, upozorňují, že energetická bezpečnost a dekarbonizace jsou pro dlouhodobou bezpečnost Evropy klíčové. Investice do decentralizovaných a obnovitelných energetických zdrojů mohou snížit riziko útoků na energetickou infrastrukturu, jak ukázaly zkušenosti Ukrajiny. „Opakuje se názor, že by se neměl rozšiřovat systém emisních povolenek na domácí vytápění a pohonné hmoty a mělo by se zrušit uhlíkové clo (CBAM). Jenže příjmy z těchto nástrojů by měly mimo jiné proudit do evropského rozpočtu, ze kterého chceme financovat posílení obranného průmyslu. Pokud tam budou peníze chybět, vyšších výdajů na obranu na evropské úrovni se nedočkáme. A co víc, chybějící finance budou členské státy doplácet ze svých rozpočtů, protože nebudou chtít snižovat ani ostatní výdaje EU, jako jsou koheze či zemědělství. Z nich dnes Česko získává až 95 procent prostředků z unijního rozpočtu,“ zdůrazňuje analytik Křenek.
Podle analytika má Česko obrovskou šanci využít Modernizační fond, ve kterém je téměř 200 milionů emisních povolenek – to je nejvíc ze všech evropských zemí. Při současné tržní hodnotě, která činí téměř 400 miliard korun, může Česká republika investovat do moderní čisté energetiky, jednoho z nejrychleji rostoucích sektorů ekonomiky. Hodnota odvětví spojeného s obnovitelnými zdroji, bateriovými úložišti a elektromobily se během následující dekády téměř zečtyřnásobí.
Obranný průmysl v ESG investicích
ESG investice a investice do obrany nemusí být protichůdné. Naopak, v posledních dvou letech se stále častěji diskutuje o zahrnutí obranného průmyslu do ESG investic. Tradičně byly zbrojařské firmy z ESG portfolií vyloučeny kvůli jejich spojení s válkami a etickými problémy. Ruská invaze na Ukrajinu však zásadně změnila pohled na tento sektor. Obranný průmysl je nyní častěji vnímán jako klíčový prvek ochrany svobodné společnosti, což podle některých představitelů zbrojařských firem, jako je generální ředitel Saabu Micael Johansson, může být považováno za základ udržitelnosti. Akcie Saabu od začátku konfliktu vzrostly o přibližně 330 %, akcie německého Rheinmetallu více než pětkrát, což odráží rostoucí zájem investorů o obranné technologie a bezpečnost. Tento trend je poháněn nejen geopolitickým napětím, ale i zvýšenými vládními výdaji na obranu, které podporují růst zbrojařských firem.
Růst zájmu o obranné technologie a změny v přístupu investorů
I podle Forbes akcie a dluhopisy zbrojařských firem rekordně posilují a začínají se objevovat dokonce i v ESG portfoliích, která byla dříve vůči tomuto sektoru skeptická z důvodů společenské odpovědnosti. Nejvýraznější změnu postoje lze pozorovat u bank, které se od financování zbrojařského průmyslu dříve distancovaly. Například akcie společnosti Colt CZ od vstupu na pražskou burzu více než zdvojnásobily svou hodnotu. Dluhopisy zbrojařských skupin, jako je Czechoslovak Group Michala Strnada, jsou vysoce poptávané i mezi bankami. Evropská investiční banka dokonce začala poskytovat úvěry na zboží dvojího užití, například drony či radary, což značí posun v jejím dlouhodobém přístupu.
Některé ratingové agentury, jako PwC, už začaly přehodnocovat svůj přístup k obranným akciím v ESG investicích. Tento přístup zahrnuje rozlišení mezi firmami na základě jejich zapojení do kontroverzních zbraní, politiky exportu do autoritářských režimů, snižování uhlíkové stopy a dalších ESG kritérií. Faktem ale zůstává, že některé penzijní fondy a investoři s přísnými etickými kodexy nadále odmítají investice do obranného průmyslu.
Reputační riziko a regulační výzvy pro obranný průmysl v EU
Iniciativa Evropské komise ReArm Europe má za cíl mobilizovat investice do obrany ve výši 800 miliard EUR během čtyř let. Příspěvek Evropské unie by měl činit maximálně 150 miliard EUR ve formě půjček, přičemž zbývající částka závisí na zvýšení výdajů národních vlád a mobilizaci soukromého kapitálu. Jak ale think-tank Bruegel zdůrazňuje, bez vyjasnění, jaké investice do obrany jsou v souladu s pravidly udržitelného financování EU, je nepravděpodobné, že soukromý sektor tuto výzvu splní.
Regulační rámce udržitelného financování EU nevyřazují investice do obrany, ale existují omezení pro financování firem zapojených do výroby „kontroverzních zbraní“, jako jsou miny, chemické zbraně nebo ochuzený uran. Tyto firmy nemohou být součástí indexů EU zaměřených na udržitelnost a nemohou být zahrnuty do investičních portfolií fondů, které se soustředí na udržitelné investice. Navíc hraje významnou roli i reputační riziko. Navíc podle Bruegel budou reputační rizika pravděpodobně silnějším faktorem než regulační omezení při rozhodování finančních institucí o investicích do obranných firem.
Finanční instituce vykládají pravidla udržitelného financování EU a aplikují je tak, že zcela vyřazují obranný průmysl, což ztěžuje přístup k financování pro obranné firmy. To se projevuje například ve fondech kolektivního investování, které se zaměřují na udržitelné investice a mají velmi přísná pravidla, která vylučují investice do firem zapojených do výroby kontroverzních zbraní. Pro překonání tohoto problému by podle think-tanku Komise mohla přijmout dočasné zmírnění pravidel týkajících se kontroverzních zbraní a jasné vymezení postojů k investicím do obrany, jak to například učinil britský úřad pro finanční chování.
Bezpečnost, udržitelnost a etické investiční principy bude složité vyvážit
Zajištění rovnováhy mezi bezpečnostními potřebami, udržitelností a etickými investičními praktikami je složité. Ačkoli bezpečnost zůstává prioritou, dlouhodobá bezpečnost Evropy je neoddělitelně spjata s environmentální udržitelností, menší závislostí na fosilních palivech a vyšší energetickou bezpečností.
Zdroje:
