Ochrana klimatu v roce 2023 – udělali jsme dost?

LinkedIn
Facebook
Twitter
WhatsApp

Ze zpráv State of the Global Climate od WMO, Emissions Gap Report od UNEP, State of Climate Action od WRI, World Energy Outlook od IEA a dalších vyplývá, že neděláme dost nebo jsme příliš nerozhodní. Výsledky přináší spíše zklamání. Pro některé vědce a odborníky na změny klimatu a adaptaci nepřinesl výraznější posun ani klimatický summit COP28.

Co přesně tedy znamenal rok 2023 pro ochranu klimatu?

Rok 2023 opět trhal klimatické rekordy: s největší pravděpodobností byl nejteplejším rokem celé lidské historie, rekordně vysoká byla povrchová teplota oceánů, rekordní byl nárůst mořské hladiny, rekordně nízké naopak množství mořského ledu kolem Antarktidy.

Výsledky za rok 2022 ukázaly, že celosvětově jsme vypustili zase rekordní množství skleníkových plynů. A odhady pro rok 2023 naznačují, že rekord bude překonán i další rok. Alespoň ale emise rostou pomaleji a výhled IEA dokonce naznačuje, že emise CO2 mohou už letos vrcholit.

S nejvyšší pravděpodobností nesplníme cíl Pařížské dohody o udržení průměrného oteplení pod hranicí 1,5°C oproti době před průmyslovou revolucí. Se současnými politikami stále míříme k oteplení skoro o 3°C do roku 2100. Kdyby země splnily všechny své klimatické závazky, bylo by to cca o 2,5°C. Kdyby splnily všechny deklarované cíle klimatické neutrality, oteplování by mělo zastavit těsně pod 2°C.

Transformace ke klimatické neutralitě nějak pokračuje, ale v naprosté většině oblastí je příliš pomalá. Podle zprávy WRI pouze 1 ze 42 vyhodnocovaných indikátorů je na dobré cestě naplnit cíl do roku 2030 potřebný pro udržení oteplení do 1,5°C. V dalších 6 indikátorech se změna vyvíjí slibně, ale pomalu. Ve 24 indikátorech jdeme správným směrem, ale zoufale pomalu, a u 6 indikátorů se situace pořád zhoršuje, místo aby se zlepšovala…

Nejvíce nadějný je energetický výhled IEA. Rozvoj čisté energetiky ve světě, především fotovoltaiky, v letošním roce opět překonal i jen rok staré projekce.

Globální roční přírůstky kapacity obnovitelných zdrojů se v roce 2023 zvýšily o téměř 50 % na téměř 510 gigawattů (GW), což je nejrychlejší tempo růstu za poslední dvě desetiletí. Toto je 22. rok v řadě, kdy přírůstky obnovitelné kapacity vytvořily nový rekord. Zatímco nárůst kapacity obnovitelných zdrojů v Evropě, Spojených státech a Brazílii dosáhl historických maxim, zrychlení Číny bylo mimořádné. V roce 2023 Čína uvedla do provozu tolik solárních fotovoltaických elektráren, jako celý svět v roce 2022, přičemž její přírůstky větrné energie rovněž meziročně vzrostly o 66 %. Celosvětově jen solární fotovoltaika představovala tři čtvrtiny přírůstků obnovitelné kapacity po celém světě.

Pokud by solární boom v tomto trendu pokračoval, je to téměř v souladu s tím, co bychom měli v této oblasti udělat.

Názory na výsledky proběhlého klimatického summitu COP28 v Dubaji se liší. Politiky je považován za přelomový, podle vědců a odborníků na změnu klima přinesl spíše inkrementální změny.

Dosud největší světové klimatické setkání v historii – 28. konference (COP28) – předložila nový plán pro řešení narůstající krize způsobené lidskou změnou klimatu. Národy dosáhly dohody o financování pomoci těm, kteří jsou nejvíce postiženi změnou klimatu, a také o „přechodu od fosilních paliv v energetických systémech“.

Navzdory významnému pokroku ale COP28 nedosáhla rozhodujícího opatření v oblasti změny klimatu, které je podle vědců potřeba

Co přesně tedy summit COP28 v Dubaji přinesl?

  1. COP28 vyústil v přelomovou dohodu na zřízení fondu pro podporu zranitelných zemí, které čelí nejhorším dopadům změny klimatu. Ty mohou zahrnovat: „vývoj národních plánů reakce; řešení nedostatečných informací a údajů o klimatu a podpora spravedlivé, bezpečné a důstojné lidské mobility ve formě vysídlení, přemístění a migrace v případech dočasné a trvalé ztráty a poškození. Bude zřízena geograficky různorodá rada a fond bude zpočátku řídit Světová banka. První přísliby od bohatých zemí byly učiněny v Dubaji na podporu fondu a v současné době činí více než 650 milionů $.
  2. Konečně bylo dosaženo pokroku v oblasti nového kolektivního kvantifikovaného cíle, který staví na 100 mld. dolarů přislíbených rozvinutými zeměmi na financování iniciativ na zmírnění změny klimatu a adaptaci v rozvojových zemích. COP konkretizoval naplnění tohoto finančního cíle po roce 2025 před COP29. Podrobnosti k tomuto finančnímu cíli (stejně jako k fondu) budou dopracovány až v roce 2024.
  3. COP28 navázal na důraz summitu COP27 na podpůrné strategie pro přizpůsobení se dopadům změny klimatu. V konečném znění jsou zachovány požadavky na zdvojnásobení finančních prostředků na adaptaci a plány na hodnocení a sledování potřeb adaptace na změny klimatu v nadcházejících letech. Do textu bylo nově začleněno explicitní datum 2030 pro cíle v oblasti bezpečnosti vody, obnovy ekosystémů a zdraví. Velká část finančních prostředků byla přesunuta z textové části o adaptaci do části o implementaci.
  4. Na COP28 byl nejvíce zkoumaným textem Global Stocktake, který obsahuje:
    • Projekci nejvyšších globálních emisí mezi lety 2020-2025.
    • Soulad snižování emisí s cílem omezit oteplování pod hranici 1,5 stupně Celsia do roku 2050 je nyní explicitní.
    • Apel na státy, aby přijaly řadu opatření ke snížení emisí.
    • Záměr „globálně urychlit a podstatně snížit emise dalších plynů, včetně zejm. emisí metanu do roku 2030“.
    • Bohužel se do konečného návrhu dostaly i některé jazykové záležitosti. To zahrnovalo oslabení prohlášení o uhlí z „rychlého vyřazování uhlí“ a „omezení povolování“ na pouhé „snahy o postupné vyřazení uhelné energie“
    • Jeden odstavec nyní také zmiňuje roli „přechodných paliv“ – plynu (a možná ropy) v energetické transformaci. Zajímavé je, že se přímo vztahuje pouze na využití fosilních paliv v energetických systémech.
  5. Další ostře sledovanou oblastí v Dubaji byly trhy s uhlíkovými kredity. Jde o tržní systémy, kde mohou země nebo subjekty nakupovat a prodávat uhlíkové kredity, které představují snížení skleníkových plynů, aby splnily své klimatické cíle. Tyto trhy mohou podpořit nákladově efektivní snižování emisí poskytováním finančních pobídek pro projekty na snižování emisí. Tyto trhy však také sužují obavy o důvěryhodnost. Vyjednavači se snažili dále definovat, jak bude dohlíženo na úvěrové trhy a jak budou účtovány různé typy úvěrů. Nebylo dosaženo žádné dohody, a tak klíčové otázky související s trvalostí požadovaných snížení/odstranění budou muset být řešeny na COP29. 
  6. Konečný text COP28 obsahoval některé důležité výzvy k tomu, jak je důležité zajistit spravedlivý přechod. Bude však zapotřebí více práce na tom, co znamená spravedlivý přechod z kvantitativního hlediska.
  7. Součástí konečného textu byl také slibný cíl odlesňování do roku 2030.   

Celkově konference dosáhla přelomových dohod o ztrátách a škodách (založení fondu) a definovala jasné ambice přejít od fosilních paliv. V konečném účtování se však velká část dohody jeví jako inkrementalismus. 

A jaké jsou reakce na CO28 u nás?

Ministr životního prostředí Hladík si od dohody slibuje modernizaci ekonomiky díky obnovitelným zdrojům, jaderné energetice, ukládání a využívání uhlíku a podpoře vodíku. Podle něj jde o první dohodu, ve které se státy rozhodly postupně odejít od fosilních paliv a výsledky dohody označil za „velký průlom“ i díky založení fondu. Ministr uvedl, že tyto záležitosti nebudou pro tuzemský rozpočet znamenat žádný závazek. Finanční prostředky na toto úsilí budou totiž putovat z rozpočtu EU. Neznamená to zvýšení toho rozpočtu, ale část evropských financí se teď bude dávat do fondu ztrát a Evropa z něho bude při velkých živelních pohromách také čerpat.

Naproti tomu bývalý ministr životního prostředí Brabec dohodu z COP28 bere spíše jako apel, protože závazky jsou právně nevynutitelné. Evropa je zatím jediná, kdo skutečně své závazky naplňuje, a pokud k tomu i další státy a kontinenty nepřistoupí se stejnou naléhavostí, cíle se nepodaří naplnit.

Zdroje: 

  1. https://www.linkedin.com/in/petr-danis/
  2. FORBES 
  3. ČT24
Přejít nahoru