Nová zpráva Fashion Revolution – největšího světového aktivistického hnutí v oblasti módy – vyzývá největší světové módní značky, aby investovaly větší částky do ochrany životního prostředí a pracovníků ve svém dodavatelském řetězci.
Podle nejnovější zprávy by přitom stačila investice ve výši pouze cca 2 procent jejich ročních příjmů.
Většina velkých módních značek dostatečně nekoná ani v oblasti "E" ani "S"
Fashion Revolution každoročně analyzuje veřejné informace o ESG opatřeních, vydávané 250 největšími světovými módními značkami s obratem 400 milionů USD a více. Podrobná zpráva pokrývá 70 datových bodů v oblasti společenské odpovědnosti, dekarbonizace, nákupu energií, financování dekarbonizace a přechodu na bezemisní ekonomiku.
Móda zůstává jedním z nejvíce znečišťujících odvětví, kde se v každé fázi výroby spalují fosilní paliva. Navzdory eskalující klimatické krizi nejsou cíle velkých značek v oblasti snižování emisí dostatečně ambiciózní, aby splnily globální cíl omezit nárůst teploty na 1,5 °C nad předindustriální úroveň. Namísto investic do tranzice k obnovitelným zdrojům energie mnoho značek přesouvá náklady do dodavatelského řetězce, tj. na továrny, se kterými pracují. Zatěžují tak pracovníky a komunity řešením problému, který samy nezvládly.
Výzkum Fashion Revolution také odhaluje, že většina velkých módních značek dostatečně nechrání pracovníky ve svém dodavatelském řetězci. Pouze 3 procenta z analyzovaných módních značek (pouze sedm značek) vykazuje snahu o finanční podporu pracovníků postižených klimatickou krizí. Jde přitom o významné téma vzhledem k slabé sociální ochraně, nízkým mzdám a vysokým úrovním zadlužení těchto pracovníků v zemích vyrábějících oděvy. Tyto země jsou také často výrazně zatíženy častými vlnami veder, monzunů a sucha, které ohrožují živobytí těchto pracovníků.
Fashion Revolution proto naléhá na odvětví velkých módních značek, aby urychleně poskytlo kompenzační mechanismy pro tyto pracovníky. Zvyšováním kvalifikace a podporou pracovníků by módní značky mohly současně omezit dopady klimatické krize a snížit chudobu a nerovnost ve svých dodavatelských řetězcích.
Další zjištění v průzkumu
- Módní průmysl výrazně zaostává v dosahování cílů v oblasti klimatu a snižování emisí:
- 86 % společností chybí cíl pro postupné vyřazování uhlí z veřejných zdrojů.
- 94 % nemá veřejný cíl v oblasti využívání obnovitelné energie a
- 92 % nemá veřejný cíl v oblasti obnovitelné energie v rámci dodavatelského řetězce.
- Méně než polovina (43 %) značek je transparentních ohledně nákupu energie na provozní úrovni a ještě méně (10 procent) na úrovni dodavatelského řetězce.
- Navíc žádná velká módní značka nezveřejňuje hodinovou spotřebu elektřiny v dodavatelském řetězci.
2. Módní průmysl se vyhýbá odpovědnosti za nadprodukci a související emise vypouštěné do atmosféry. Většina velkých módních značek (89 %) nezveřejňuje, kolik oblečení ročně vyrobí.
Alarmující je, že téměř polovina (45 %) nezveřejňuje ani kolik vyrobí ani uhlíkovou stopu surovin, ze kterých vyrábí. Zdá se tedy, že se velké módní značky vyhýbají odpovědnosti za škody na životním prostředí spojené s těžbou surovin a výrobou.
3. Takzvané „udržitelné“ oblečení se stále vyrábí s využitím fosilních paliv. Dopad módního průmyslu na klima byl dosud z velké části zkoumán optikou materiálů používaných v našem oblečení, spíše než výrobních procesů, které se za nimi skrývají. Zatímco 58 % značek zveřejňuje cíle v oblasti využití udržitelných materiálů, pouze 11 % uvádí zdroje energie svého dodavatelského řetězce, což znamená, že „udržitelné“ oděvy mohou být stále vyráběny v továrnách na fosilní paliva.
4. Dodavatelé potřebují finance, ne dluhy. Přestože jsou největšími producenty emisí s největší finanční odpovědností za dekarbonizaci, téměř všechny velké módní značky (94 %) neuvádí, kolik investuje do dekarbonizace dodavatelského řetězce.
Pouze 6 % zveřejňuje příspěvky, často ke společným iniciativám, jako je Fashion Climate Fund a Future Supplier Initiative, které nabízí dodavatelské půjčky na infrastrukturu, jako jsou solární panely. Zatěžování dodavatelů půjčkami na splnění cílů značky v oblasti klimatu je však nespravedlivé a udržuje stávající nerovnováhu moci mezi značkami, jejich dodavateli a lidmi, kteří vyrábí oblečení.
5. Dlouhodobé investice jsou klíčem k dekarbonizaci dodavatelských řetězců módy. Upřednostňování krátkodobého zisku v tomto odvětví je v rozporu s dekarbonizací dodavatelského řetězce. Spravedlivá tranzice v módním průmyslu musí být řízena politikami dlouhodobých dodavatelských vztahů a finančních investic do spravedlivých nákupních praktik.
6. Specializované segmenty, jako je sportovní oblečení, v tomto výzkumu převyšují ostatní díky většímu využití a odhodlání k dlouhodobým zlepšením. Přechod na obnovitelné zdroje energie v módě závisí na systémových změnách postavených na kolektivních akcích značek, odpovědném nákupu a investicích do stabilní dodavatelské základny.
7. Celkové průměrné skóre analyzovaných 250 velkých značek je 18 %. Nejlépe dopadly společnosti Puma (75 %), Gucci (74 %), H&M (61 %), Champion (58 %) a Hanes (58 %). Naopak 32 z 250 hodnocených společností získalo skóre 0.
