Evropský rámec pro ochranu biodiverzity
Evropská unie se systematicky zabývá také ochranou biologické rozmanitosti. V roce 1992 byla přijata Bílá kniha o ochraně biologické rozmanitosti, která stanovila základní rámec pro ochranu biologické rozmanitosti v Evropské unii a vedla k přijetí několika důležitých legislativních aktů, včetně směrnice o stanovení, identifikaci a ochraně přírodních stanovišť a směrnice o ochraně ptáků. Po přijetí těchto směrnic Evropská unie pokračovala ve svém úsilí o ochranu biologické rozmanitosti prostřednictvím několika klíčových iniciativ a legislativních aktů.
Klíčové evropské politiky upravující biologickou rozmanitost EU jsou:
- Evropská zelená dohoda
- Strategie biologické rozmanitosti do roku 2030
- Směrnice o ptácích a stanovištích a Natura 2000
- Zákon o obnově přírody (ve fázi návrhu)
- CSRD/ESRS (ESRS4)
- Lesní strategie
- Nařízení o odlesňování EUDR
- Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí
- Rámcová směrnice o vodě
- Strategie půdy do roku 2030
- Iniciativa pro opylovače
- Nařízení o invazivních cizích druzích
- Adaptační strategie EU
- Nástroje financování
Evropská zelená dohoda
Zelená dohoda, schválená v roce 2020, je souborem politických iniciativ, jejichž cílem je učinit EU klimaticky neutrální do roku 2050. Zahrnuje nové nebo aktualizované právní předpisy pro všechny oblasti společnosti, usilující o přechod k čistší energii a účinnou a ekologicky šetrnou dopravu, podporu regionálního rozvoje a zlepšování domů a budov, zajištění konkurenceschopné EU ekologizací a digitalizací průmyslu, výzkumu a inovací a ochranou biologické rozmanitosti a ekosystémů.
Tyto cíle jsou uváděny do praxe prostřednictvím několika nových strategií, doporučení a akčních plánů s konečným cílem zajistit změnu ve způsobu, jakým využíváme zdroje.
Pro životní prostředí je klíčovým pilířem Zelené dohody Strategie biologické rozmanitosti EU do roku 2030 a závazky z ní vyplývající.
Strategie EU pro biodiverzitu
Celoevropská strategie biologické rozmanitosti je zastřešující strategií, která má zajistit, aby EU směřovala k udržitelnému využívání a koexistenci se svou biologickou rozmanitostí. Obsahuje cíle pro další pokrok v ochraně evropské přírody a je základním pilířem Evropské zelené dohody.
Konkrétně je cílem strategie zajistit, aby ekosystémy byly zdravé, odolné vůči změně klimatu, bohaté na biologickou rozmanitost.
Strategie stanoví akční cíle, kterých má být dosaženo do roku 2030:
- Zřízení chráněných oblastí pro alespoň: 30 % pevniny v Evropě a 30 % moře v Evropě
- Obnova alespoň 25 000 km řek EU do stavu s volným tokem
- Snížení používání pesticidů o 50 % do roku 2030
- Výsadba 3 miliard stromů do roku 2030
- Zastavení a zvrácení úbytku opylovačů
- Uvolnění 20 miliard EUR ročně na biologickou rozmanitost prostřednictvím různých zdrojů, včetně fondů EU, vnitrostátního a soukromého financování. Úvahy o přírodním kapitálu a biologické rozmanitosti budou začleněny do obchodních praktik.
- Zapojení podniků
- EU jako globální lídr v akcích na ochranu biologické rozmanitosti.
Aktuální stav implementace a reportingu strategie je monitorován Znalostním centrem pro biodiverzitu (KCBD), které bylo spuštěno v říjnu 2020 jako jedna z prvních realizovaných akcí Strategie.
Na základě společného úkolu EU chránit ekosystémy a jejich společenství členské státy EU vytvořily největší síť chráněných oblastí na světě, Natura 2000.
Více o Strategii EU pro biodiverzitu.
Směrnice o ptácích a stanovištích a Natura 2000
Směrnice o ptácích a směrnice o stanovištích položily základ systematické a dlouhodobé snahy o ochranu biologické rozmanitosti v EU. Společně – běžně označované jako „směrnice o přírodě“ – přinesly závazné právní předpisy předpokládají vytvoření chráněných území k dosažení cílů ochrany přírody.
Zatímco směrnice o ptácích chrání více než 500 druhů volně žijících ptáků přirozeně se vyskytujících v EU, směrnice o stanovištích chrání více než 1 000 druhů zvířat a rostlin a více než 200 typů stanovišť.
Aby bylo možné zhodnotit pokrok dosažený směrem k příznivému stavu z hlediska ochrany, musí členské státy každých šest let podávat zprávu o stavu druhů a stanovišť na svém území. To zahrnuje informace o velikosti populace a rozsahu stanovišť, trendech a distribuci druhů a stanovišť spolu s informacemi o hlavních tlacích a hrozbách a ochranných opatřeních zavedených k jejich řešení. Výsledky spolu s celoevropskými hodnoceními jsou poté zveřejněny ve zprávě „Stav přírody v EU“.
Speciálně chráněné oblasti (SPA) klasifikované podle směrnice o ptácích a zvláštní oblasti ochrany (SAC) označené podle směrnice o stanovištích tvoří síť Natura 2000. Jde o celoevropskou ekologickou síť chráněných oblastí (největší na světě) pokrývající 18,6 % suchozemských a 9 % území mořského povrchu v EU. Více informací a nejaktuálnější údaje o stavu sítě Natura 2000 jsou k dispozici na Barometru Natura 2000.
Navrhovaný zákon o obnově přírody
Komise zveřejnila návrh zákona o obnově přírody v červnu 2022. Tento návrh stanoví konkrétní cíle obnovy pro každý typ ekosystému, který pokrývá celou přírodu EU. Zákon v současné době prochází legislativním procesem a dosud nebyl přijat. Více informací o návrhu zákona na stránkách Evropské komise.
Kontext a rámec navrhovaného zákona o obnově přírody viz obrázky níže.
Lesní strategie
Strategie EU pro lesnictví do roku 2030 je jedna ze stěžejních iniciativ Evropské zelené dohody. Podporuje udržitelné obhospodařování lesů a předkládá vizi a konkrétní opatření pro zlepšení množství a kvality evropských lesů. Cílem je zvýšit ochranu, obnovu a odolnost lesů a podpořit několik závazků Strategie biologické rozmanitosti do roku 2030.
Více o lesích si můžete přečíst na Forest Information System for Europe (FISE), společném vstupním bodě Evropské komise a Evropské agentury pro životní prostředí pro sdílení informací o stavu evropského lesního prostředí a souvisejícím vývoji. Více informací o lesní strategii EU na stránkách Evropské komise pro lesní strategii.
Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí
Rámcová směrnice o strategii pro mořské prostředí si klade za cíl chránit evropské mořské prostředí tím, že lépe chápe tlaky, jako je nadměrný rybolov, odpadky, nadbytek živin a znečištění, jakož i jejich dopady na mořskou biologickou rozmanitost a stanoviště.
Více o mořském prostředí můžete prozkoumat na WISE-Marine o evropských mořských otázkách na podporu ekosystémového řízení a správy oceánů. Další informace o rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí na stránkách Evropské komise o rámcové směrnici o strategii pro mořské prostředí.
Rámcová směrnice o vodě
Rámcová směrnice EU o vodě má za cíl dosáhnout dobrého stavu všech podzemních a povrchových vod (řek, jezer, brakických vod a pobřežních vod). Zavedení oblastí povodí a souvisejících plánů řízení jsou klíčovým aspektem směrnice k dosažení integrované správy povodí v celé Evropě. Více o sladkovodním prostředí si můžete přečíst na WISE-Freshwater pro vyhledávání, přístup, získávání a pochopení údajů o stavu životního prostředí a hodnocení politik evropských sladkých vod.
Více informací o rámcové směrnici o vodě na stránkách Evropské komise o rámcové směrnici o vodě.
Strategie půdy do roku 2030
Strategie EU pro půdu do roku 2030 poskytuje rámec pro ochranu a obnovu půdy a pro zajištění jejího udržitelného využívání. Strategie nastiňuje vizi a cíle pro dosažení zdravé půdy do roku 2050, včetně konkrétních opatření, která mají být přijata do roku 2030.
Konkrétněji je cílem strategie zajistit do roku 2050 dosažení následujících cílů:
- zdravé a odolné půdní ekosystémy EU a pokračující poskytování kritické služby;
- žádný čistý zábor půdy a škodlivé úrovně znečištění půdy; a
- udržitelné hospodaření, ochrana a obnova půdy jako běžná norma.
Strategie pro půdu slouží jako klíčový výstup strategie EU v oblasti biologické rozmanitosti do roku 2030 a přispěje k cílům Evropské zelené dohody. Více informací o půdní strategii na stránkách Evropské komise.
Iniciativa pro opylovače
Iniciativa EU pro opylovače – vůbec první iniciativa týkající se volně žijících opylovačů – se zabývá úbytkem opylovačů v celé EU. Iniciativa, která byla přijata v roce 2018, nastiňuje cíle do roku 2030 a nezbytná krátkodobá opatření, která mají členské státy přijmout.
Iniciativa opylovačů má konkrétní cíle:
- Zlepšit znalosti o úbytku opylovačů, základních příčinách a potenciálních důsledcích
- Řešit příčiny úbytku opylovačů
- Zvýšit povědomí, zapojit občany a společnost jako celek a propagovat novou spolupráci k dosažení těchto cílů
Více informací o iniciativě EU opylovačů na stránkách Evropské komise.
Nařízení o invazivních cizích druzích
Nařízení EU o invazivních cizích druzích (IAS) stanoví soubor opatření, která mají být přijata v celé EU ve vztahu k invazivním nepůvodním druhům, které jsou zahrnuty na seznamu cizích druhů vzbuzujících obavy Unie. IAS se týkají zvířat a rostlin, které jsou náhodně nebo záměrně zavlečeny do přirozeného prostředí, kde se běžně nevyskytují, s vážnými negativními důsledky pro jejich nové prostředí. Představují velkou hrozbu pro původní rostliny a živočichy v Evropě.
Nařízení předpokládá tři různé typy opatření, která se řídí mezinárodně dohodnutým hierarchickým přístupem k boji proti IAS: Prevence, Včasné odhalení a rychlá eradikace a Řízení. Aby bylo možné posoudit pokrok při provádění nařízení, členské státy každých šest let podávají zprávy o cestách, povoleních, inspekcích zařízení, opatřeních pro rychlou eradikaci a opatřeních řízení IAS v zájmu Unie.
Evropská komise vyvinula mechanismus pro výměnu informací, který má usnadnit provádění politiky EU týkající se invazivních nepůvodních druhů: European Alien Species Information Network (EASIN). Jde o online platformu, jejímž cílem je usnadnit přístup k existujícím informacím o cizích druzích z různých zdrojů. Více o nařízení.
Adaptační strategie EU
Strategie EU pro přizpůsobení si klade za cíl podporovat přizpůsobení se změně klimatu a pracovat na tom, aby se do roku 2050 stala odolnější vůči změně klimatu. Čtyři hlavní cíle jsou chytřejší, rychlejší a systematičtější adaptace a zintenzivnění mezinárodních opatření v oblasti přizpůsobení se změně klimatu.
Řešení založená na přírodě jsou zdůrazněna jako jedna ze tří průřezových priorit. Více o strategii a iniciativách pro přizpůsobení se klimatu si můžete přečíst na platformě pro přizpůsobení se klimatu Climate-ADAPT.
Nástroje financování ochrany biodiverzity
Program LIFE je finančním nástrojem EU pro oblast životního prostředí a klimatu a od roku 1992 spolufinancuje tisíce projektů. Příroda a biologická rozmanitost jsou jednou z hlavních oblastí zájmu.
Horizon Europe je klíčovým programem EU pro financování výzkumu a inovací s rozpočtem 95,5 miliardy EUR. Témata, jako je biologická rozmanitost, řešení založená na přírodě, přizpůsobení se změně klimatu a její zmírňování, udržitelná transformace a další, jsou pokryta různými výzvami.
Evropský námořní a rybářský fond (EMFF) pomáhá rybářům přijímat udržitelnější rybolovné postupy a také pomáhat pobřežním komunitám diverzifikovat jejich hospodářství a podporovat námořní a rybářskou politiku EU.
Zdroje:
Více informací k biodiverzitě:
- Analýza Evropské komise týkající se biologické rozmanitosti – data o vymírání druhů a znehodnocení půdy a moří
- 13 příkladů dobré praxe v oblasti ochrany biodiverzity