Analýzy o cirkulární ekonomice
Na této stránce zveřejňujeme různé studie a analýzy související s cirkulární ekonomikou – například o odpadech, recyklaci, data o cirkularitě v produktech a odpadech apod.
Odkazy na bližší informace o cirkulární ekonomice:
Výběr statistik:
Výstavba (domy a infrastruktura) využívá každý rok téměř 50 % globálně vytěžených materiálů.
Beton je 2. nejvíce spotřebovávaný materiál na světě – hned po vodě.
37 % globálních skleníkových plynů pochází ze stavebnictví.
V EU pochází přes 1/3 veškerého odpadu ze staveb a demolic.
Cement, ocel a hliník jsou hlavními zdroji emisí uhlíku.
Analýza 1. Globální trendy v nakládání s komunálním odpadem
Svět ročně vyprodukuje 2 mld. tun tuhého komunálního odpadu.
Celosvětově je odpad vyprodukovaný na osobu a den v průměru 0,74 kilogramu, ale pohybuje se v širokém rozmezí, od 0,11 do 4,54 kilogramů.
Ačkoli představují pouze 16 procent světové populace, země s vysokými příjmy produkují asi 34 procent neboli 683 milionů tun světového odpadu.
V budoucnu se očekává, že celosvětově množství vyprodukovaného odpadu vzroste do roku 2050 na 3,40 mld. tun, což je více než dvojnásobný nárůst populace ve stejném období.
Celkově existuje pozitivní korelace mezi tvorbou odpadu a úrovní příjmů. Předpokládá se, že denní produkce odpadu na hlavu v zemích s vysokými příjmy vzroste do roku 2050 o 19 procent ve srovnání se zeměmi s nízkými a středními příjmy, kde se očekává nárůst přibližně o 40 % nebo více.
Produkce odpadu zpočátku klesá na nejnižších příjmových úrovních a pak roste rychlejším tempem pro přírůstkové příjmové změny na nízkých příjmových úrovních než na vysokých příjmových úrovních.
Většinu světového odpadu, okolo 23 %, vyprodukuje oblast východní Asie a Tichomoří.
Naopak nejméně odpadu produkuje region Středního východu a severní Afriky: okolo 6 %.
Očekává se, že celkové množství odpadu produkovaného v zemích s nízkými příjmy, zejm. v subsaharské Africe, jižní Asii a na Blízkém východě a v severní Africe, vzroste do roku 2050 více než trojnásobně.
Obr. 1 Vývoj předpokládané produkce odpadů podle regionů:

V těchto regionech je v současnosti více než polovina odpadu otevřeně ukládána na skládky a trajektorie růstu odpadu budou mít rozsáhlé důsledky pro životní prostředí, zdraví a prosperitu, a proto vyžadují naléhavá opatření.

Pro bližší představu Česká republika v roce 2022 vyprodukovala 5,8 milionu tun komunálního odpadu. Rozlohou a počtem obyvatel srovnatelné Rakousko vyprodukovalo celkem 5,2 mil. tun a Maďarsko 4,4 mil. tun komunálního odpadu. V průměru na jednoho Čecha/Češku připadá okolo 1,5 kg vyprodukovaného komunálního odpadu za den, což je mírně nad průměrem EU (1,3 kg/ den/ obyvatele EU). Pro zajímavost průměrný Rakušan vyprodukuje 2,3 kg odpadu za den a průměrný Maďar 1,1 kg/den.
Sběr odpadu v různých regionech světa
Sběr odpadu je kritickým krokem v nakládání s odpady, ale úroveň sběru se do značné míry liší podle úrovně příjmů, přičemž země s vyššími středními a vysokými příjmy zajišťují téměř úplný sběr odpadu. Nízkopříjmové země shromažďují asi 48 % odpadu ve městech, ale tento podíl drasticky klesá na 26 % mimo městské oblasti.
Napříč regiony sbírá subsaharská Afrika asi 44 %, zatímco Evropa a střední Asie a Severní Amerika shromažďují téměř veškerý vyprodukovaný komunální odpad.
Obr. 2 Míra sběru odpadu podle příjmů v %:

Složení odpadu
Složení odpadu se liší podle úrovní příjmů a odráží různé vzorce spotřeby. Země s vysokými příjmy produkují relativně méně potravinového a zeleného odpadu. Ten tvoří 32 % celkového odpadu, a produkují více suchého odpadu, který by bylo možné recyklovat, včetně plastů, papíru, lepenky, kovu a skla, které tvoří okolo 51 procent odpadu.
Země se středními a nízkými příjmy produkují okolo 55 % potravinového a zeleného odpadu, přičemž podíl organického odpadu roste s klesající úrovní ekonomického rozvoje. V zemích s nízkými příjmy tvoří materiály, které lze recyklovat, pouze 20 % toku odpadu.
Obr.3 Globální složení odpadu v %:

Technologie
Častou mylnou představou je, že technologie jsou řešením problému neřízeného a narůstajícího odpadu. Technologie není všelék a je obvykle pouze jedním faktorem, který je třeba vzít v úvahu při nakládání s pevným odpadem.
Globálně je v současné době většina odpadu skládkována (okolo 70 % odpadu).
Na otevřené skládky připadá celosvětově v průměru asi 33 % odpadu, 19 % jde k recyklaci a kompostování a 11 % se spaluje.
Řízené nakládání s odpadem je téměř výhradně doménou zemí s vysokými a vyššími středními příjmy. Země s nižšími příjmy obecně spoléhají na skládkování (až okolo 90 % odpadu), zatímco země s vysokými příjmy skládkují okolo 30-40 % odpadu.
Spalování odpadu se používá především v zemích s vysokými příjmy a omezenou půdou (pro případné skládkování).
Obr. 4 Globální zpracování a likvidace odpadu:


Pro srovnání Česká republika skládkuje okolo 45 % komunálního odpadu (průměr EU je okolo 23 %), 41 % využije materiálově (odpovídá přibližně průměru EU) a 12 % energeticky. Úspěšnou zemí v materiálovém využití odpadů je například Nizozemsko, kde se daří komunální odpad materiálově využít z cca 85 %.
Uhlíková stopa komunálního odpadu
V roce 2016 vzniklo při zpracování a likvidaci pevného odpadu 1,6 mld. tun ekvivalentu emisí skleníkových plynů oxidu uhličitého (CO2), což je 5 % celosvětových emisí.
To je způsobeno především ukládáním odpadů na otevřené skládky a skládky bez systémů sběru skládkového plynu.
Potravinový odpad tvoří téměř 50 % emisí, které vyprodukuje komunální odpad.
Předpokládá se, že emise související s komunálním odpadem se do roku 2050 zvýší na 2,4 mld. tun ekvivalentu CO2 ročně.
Financování odpadového hospodářství
Financování systémů nakládání s komunálním odpadem je v mnoha, zejména chudších zemích, významnou výzvou.
V zemích s vysokými příjmy náklady na odpadové hospodářství (sběr, doprava, zpracování a likvidace) přesahují 100 USD za tunu. Země s nižšími příjmy utrácejí kolem 35 USD za tunu.
Pro srovnání průměrné náklady na odpadové hospodářství v roce 2022 v ČR dosáhly výše 1 319 Kč na jednoho obyvatele. Přepočteno na tunu to odpovídá cca 55 USD/t. V EU se tyto náklady obecně pohybují mezi 70 a 150 EUR za tunu.
Místní samosprávy obvykle pokrývají asi 50 procent investičních nákladů na systémy nakládání s odpady a zbytek pochází hlavně z národních vládních dotací a soukromého sektoru.
Zdroje: