S přijetím Omnibusu sice mnoha firmám odpadne povinnost reportovat udržitelnost, ale to neznamená, že by měly na udržitelnost rezignovat. Naopak. Zhoršující se bezpečnostní situace a klimatické změny, které ohrožují Evropu i střední Evropu, mají potenciál vyvolat vážné ekonomické ztráty. I bez povinného reportingu se podniky budou muset vyrovnat s riziky spojenými s narušením ekonomické a energetické bezpečnosti, narušením dodavatelských řetězců, extrémním počasím nebo s kybernetickými riziky.
Proč klimatická rizika hrozí i střední Evropě
Klimatická změna už dávno není vzdálenou hrozbou – její dopady pociťujeme napříč kontinenty, a Evropa není výjimkou. Podle nové zprávy Světového ekonomického fóra (The Cost of Inaction) by nečinnost v oblasti klimatických opatření mohla do roku 2100 způsobit pokles globálního HDP až o 22 % (Kotz et al., 2024, Nature). Jaké konkrétní hrozby čekají Evropu a jak se na ně mohou firmy a vlády připravit?
Vysoké náklady na nečinnost
Od roku 2000 způsobily klimatické katastrofy ekonomické škody ve výši 3,6 bilionu USD (EM-DAT, 2024), přičemž více než polovina byla důsledkem bouří a záplav. Pro Evropu jsou klíčovými hrozbami extrémní srážky, vlny veder a sucho, které nejen ohrožují infrastrukturu, ale také zvyšují ekonomické ztráty v zemědělství a průmyslu. Zde jsou příklady ekonomických ztrát způsobených v důsledku změny klimatu v Evropě:
- V Německu způsobily povodně v roce 2021 škody ve výši 1,4 miliardy USD na železniční infrastruktuře Deutsche Bahn (World Economic Forum, 2024).
- Extrémní vedra v Evropě v roce 2022 přispěla k přibližně 60 000 úmrtím (European Environment Agency, 2023).
Odhady ukazují, že pokud nebudou přijata zásadní opatření, do roku 2050 se roční ztráty způsobené povodněmi v EU zvýší pětinásobně (Swiss Re, 2021).
Podniky pod tlakem: Fyzická a přechodová rizika
Firmy nejsou imunní vůči důsledkům klimatických změn. Zpráva World Economic Fora varuje, že pokud nebudou podniky adekvátně reagovat, mohou čelit vážným finančním ztrátám. Bez opatření mohou fyzická rizika (extrémní počasí, narušení dodavatelských řetězců, zhoršení bezpečnostní situace) ohrozit 5–25 % EBITDA do roku 2050 (S&P Global Sustainable, 2023).
Stejně tak se zvyšují přechodová rizika, kdy společnosti, které neprovedou dekarbonizaci, mohou čelit vyšším nákladům spojeným s cenou uhlíku. V některých sektorech mohou dodatečné náklady dosáhnout až 50 % EBITDA (IEA Net Zero by 2050 Scenario). Firmy, které neinvestují do udržitelných technologií, riskují ztrátu konkurenceschopnosti a zvyšující se náklady.
Rizika v dodavatelských řetězcích mohou neúměrně navýšit náklady
Klimatické změny a zhoršující se bezpečnostní situace představují vážné riziko pro globální dodavatelské řetězce v podobě narušení logistiky a výroby, což může vést k nedostatku surovin a vyšším cenám. V roce 2022 zasáhly záplavy v Pákistánu hlavní výrobní oblasti textilního průmyslu, což vedlo ke zpožděním v dodávkách a zvýšení nákladů na suroviny o 20 % (World Bank, 2023). Podobně, sucho v Číně v roce 2023 způsobilo pokles výroby hydroelektrické energie o 30 %, což vedlo k omezením pro průmyslové podniky závislé na levné elektřině (IEA, 2023).
Ozbrojené konflikty, dezinformace a kybernetické hrozby
Podle Zprávy o globálních rizicích 2025 od Světového ekonomického fóra (WEF) patří mezi hlavní hrozby kromě klimatických rizik i státní ozbrojené konflikty, dezinformace a kybernetické hrozby, přetrvávající inflace, růst veřejného zadlužení a nerovný přístup k strategickým surovinám. Všechna tato rizika mohou negativně ovlivnit finanční stabilitu podniků (např. způsobit růst cen surovin nebo energií, výpadky v dodavatelském řetězci, ztrátu trhů apod.).
Nepřerušujte přípravu na ESG reporting, bude se vám hodit
Omnibus se nyní nachází v legislativním procesu, který může trvat půl roku, ale i několik let. Jeho schvalování bude probíhat v několika krocích, v závislosti na složitosti a politických jednáních. Co bude následovat? Evropský parlament přezkoumá návrh a hlasuje o jeho schválení. Tento proces může trvat několik měsíců. Následně Rada EU, která zastupuje členské státy, přezkoumá návrh a hlasuje o jeho schválení. Tento krok může také trvat několik měsíců. Pokud Evropský parlament a Rada EU nesouhlasí s návrhem, následují jednání a druhé čtení. Tento proces může trvat několik měsíců až rok. Pokud ani po druhém čtení nedojde k dohodě, může být zahájeno smírčí řízení, které může trvat několik měsíců. Po smírčím řízení následuje třetí čtení, kde Evropský parlament a Rada EU hlasují o konečném schválení návrhu. Po schválení musí být směrnice implementována do národního práva jednotlivých členských států, což může trvat několik měsíců až let. Celkově může proces schvalování trvat od několika měsíců až po několik let, v závislosti na složitosti návrhu a politických jednáních.
Faktem je, že pro mnohé firmy, které proces přípravy na ESG reporting rozjely, znamená Omnibus místo úlevy zmatek. Omnibus svým způsobem vytváří pro firmy dilema: Firmy zastaví přípravu na CSRD s nadějí, že Omnibus bude přijat. CSRD je však stále právně závazná a společnosti by mohly čelit sankcím za její nedodržení. Nebo firmy pokračují v přípravě na vykazování, aby později zjistily, že šlo o zbytečné náklady.
Co by tedy firmy měly udělat? Pokračovat v přípravách. Zaměřit se na strategické prvky CSRD, zejména na analýzu dvojí materiality a gap analýzu. I za 2 roky budou tato zjištění užitečná, protože díky nim si často firmy udělají pořádek v procesech a nastaví budoucí směr.
Význam analýzy dvojí materiality pro firmy
Analýza dvojí materiality, která je součástí směrnice CSRD, nabízí vynikající nástroj – „mentální cvičení“ pro pochopení toho, jak různá rizika ovlivňují zaměstnance, dodavatelské řetězce a vztahy se zákazníky. Díky ní se firmy mohou připravit na různé scénáře a snížit své expozice vůči těmto rizikům. Firmy, které provádějí analýzu dvojí materiality, mohou lépe identifikovat způsoby, jak optimalizovat své náklady a zdroje, aby zůstaly konkurenceschopné a odolné vůči ekonomickým tlakům. Analýza dvojí materiality může pomoci zjistit, které zdroje jsou pro firmu klíčové a kde by měla investovat do alternativních technologií a materiálů.
GAP analýza se zaměřuje na identifikaci mezer mezi současným stavem a požadovaným stavem v různých procesech nebo činnostech firmy. Tato analýza může firmám pomoci v několika klíčových oblastech. Díky jasnému pochopení současného stavu a potřebných zlepšení mohou firmy lépe rozhodovat o alokaci zdrojů a prioritizaci investic.
Připravte se včas
Zdá se, že žijeme v jednom z nejvíce rozdělených období od studené války. Riziko státních ozbrojených konfliktů (třetí nejzávažnější riziko podle WEF), dezinformace a kybernetické hrozby, nerovný přístup ke strategickým surovinám a klimatická změna představují jednu z největších ekonomických výzev současnosti. Firmy, které se na rizika nepřipraví, budou čelit rostoucím nákladům. Naopak firmy, které začnou jednat včas, mohou díky nástrojům, jako je analýza dvojí materiality a GAP analýza, najít příležitosti k růstu a inovacím.
Zdroje:
- World Economic Forum, Náklady nečinnosti
- World Economic Forum, Zpráva o globálních rizicích 2025
