Nařízení o kritických surovinách
Nařízení o kritických surovinách (Critical Raw Material Act) je platné od května 2024, s výjimkou dvou článků, jež budou použitelné až od roku 2028.
Na které suroviny se nařízení vztahuje
Akt o kritických surovinách se vztahuje na získávání, zpracování a recyklaci kritických surovin v Evropě a zabezpečení dodavatelských řetězců.
Nařízení definuje dvě základní kategorie surovin, které jsou nepostradatelné pro technologický vývoj i pro celou řadu strategických odvětví, jako je výroba energie z obnovitelných zdrojů, digitální průmysl, letectví nebo obrana:
- strategické suroviny (sedmnáct surovin, např. kobalt, měď, lithium) a
- kritické suroviny (třicet čtyři surovin, přičemž seznamy se prakticky kryjí; navíc obsahuje např. koksovatelné uhlí nebo helium).
Cíle a opatření Nařízení o kritických surovinách
Cílem nařízení je především zajistit přístup EU k bezpečným a udržitelným dodávkám kritických surovin, protože dodávky těchto surovin jsou velmi zranitelné vůči přerušení pro jejich časté zprostředkování monopolními dodavateli ze třetích zemí, a to především prostřednictvím diverzifikace dovozu do EU. Nařízení by taky mělo posílit oběhovost kritických materiálů (včetně recyklace) a jejich efektivní využívání.
Mezi opatření, kterými by mělo být dosaženo cílů nařízení, jsou zejména:
- Omezení roční spotřeby surovin v EU pro každou strategickou surovinu (do roku 2030 by mělo 10 % pocházet z místní těžby, 40 % má být zpracováno v EU a 25 % má pocházet z recyklovaných materiálů).
- Diverzifikace dovozu strategických surovin.
- Zřízení Evropské rady pro kritické suroviny.
- Uložení povinnosti členským státům vytvořit národní průzkumné plány obsahující informace o nerostných surovinách na jejich teritoriu.
- Zavedení kategorie strategických projektů se statusem nejvyššího veřejného zájmu.
- Uložení povinnosti vybraným velkým společnostem, které používají strategické suroviny ve výrobě, provést posouzení rizik v rámci svého dodavatelského řetězce strategických surovin:
- společnosti s více než 500 zamci a čistý celosvětovým obratem vyšším než 150 milionů EUR
- povinnost 1x/3 roky.
Jaká je úloha Evropské rady pro kritické suroviny
Úkolem rady je poskytovat Komisi poradenství a usnadňovat celounijní koordinaci a provádění činností týkajících se průzkumu, monitorování, strategických zásob a strategických projektů se třetími zeměmi a poskytovat poradenství ohledně přístupu strategických projektů k financování. Udržuje pravidelný kontakt s příslušnými zúčastněnými stranami za účelem řádného výkonu svých funkcí.
Strategické projekty
O status „strategického projektu“ mohou požádat projekty přispívající k budování strategických kapacit v oblasti surovin ve všech fázích hodnotového řetězce, a to jak v rámci EU, tak mimo ni.
Projekty budou vybírány na základě jejich přínosu k bezpečnosti dodávek strategických surovin, technické proveditelnosti, schopnosti nahradit strategické suroviny, udržitelnosti a sociálních norem. Projekty v EU musí mít evropský rozměr a projekty ve třetích zemích musí poskytovat místní přidanou hodnotu. Posouzení a výběr strategických projektů bude provádět Komise za podpory rady.
Strategické projekty v EU budou těžit ze zjednodušeného povolování s cílem urychlit správní postupy. Členské státy budou muset ve svých správních procesech upřednostňovat strategické projekty. Akt o kritických surovinách rovněž stanoví jasné lhůty pro rozhodnutí o žádostech, tj. u strategických projektů by celková doba trvání povolovacího postupu neměla překročit 27 měsíců u těžebních projektů nebo 15 měsíců u projektů zpracování a recyklace.
Jak nařízení zajišťuje udržitelnost a oběhovost surovin
Země EU přijmou opatření ke zlepšení sběru odpadu bohatého na kritické suroviny a k zajištění jeho recyklace na druhotné kritické suroviny. Vzhledem ke své historii těžby má EU řadu starých těžebních lokalit a hlušin, které mohou obsahovat cenné kritické suroviny, jejichž potenciál však dosud nebyl analyzován. Nařízení ukládá:
- provozovatelům starých těžebních lokalit a hlušin povinnost posoudit možnost využití těchto skládek a shromáždit informace o obsahu kritických surovin v odpadu, který vytvářejí, jakož i o odpadu uloženém na jejich skládkách.
- v případě uzavřených a opuštěných dolů nařízení ukládá členským státům odpovědnost za shromažďování těchto údajů – ze souborů povolení i cílených kampaní pro odběr vzorků – a za jejich zveřejňování ve veřejně přístupné databázi.
To potenciálním provozovatelům umožní určit potenciální zajímavá místa a provádět tyto projekty obnovy společně s orgány veřejné moci.
Nařízení rovněž obsahuje ustanovení, která stanoví požadavky na oběhovost pro permanentní magnety, což jsou technologie obsahující vzácné zeminy, na nichž je EU plně závislá na třetích zemích.
V současné době se recykluje méně než 1 % vzácných zemin spotřebovaných v EU. Permanentní magnety se nacházejí v široké škále produktů, které mají strategický význam pro energetickou a digitální transformaci (např. větrné turbíny a elektrická vozidla). Jejich recyklovatelnost je technicky proveditelná, ale zůstává velmi omezená. Aby byla zajištěna recyklovatelnost permanentních magnetů, nařízení stanoví rámcové požadavky na informace o typu a složení permanentních magnetů obsažených v definovaném seznamu výrobků a o recyklovaném obsahu některých kritických surovin v nových magnetech.
Opatření proti narušení dodávek strategických surovin
Nařízení představuje komplexní rámec pro lepší připravenost členských států a společností, aby odolávaly narušení dodávek:
- Komise s podporou Rady pro kritické suroviny bude koordinovat monitorování rizik dodávek kritických surovin. Komise bude na základě doporučení rady koordinovat zátěžové testy napříč dodavatelskými řetězci strategických surovin s cílem vyhodnotit skutečnou expozici rizikům spojeným s dodávkami.
- Nařízení umožňuje Komisi shromažďovat informace o strategických zásobách členských států a poté koordinovat jejich činnost v celé EU s cílem lépe vybavit Unii před krizí.
- Kromě toho nařízení ukládá velkým společnostem, které vyrábějí strategické technologie se strategickými surovinami, aby každé tři roky prováděly posouzení rizik svých dodavatelských řetězců.
- Komise rovněž vytvoří mechanismus pro usnadnění společných nákupů strategických surovin pro evropské podniky, které o to projeví zájem.
Strategická partnerství
Strategická partnerství uzavřená se třetími zeměmi pomáhají diverzifikovat zdroje dodávek surovin. Nařízení stanoví podmínky pro vytváření a provádění budoucích strategických partnerství. Cílem je usilovat o vzájemně přínosná partnerství s rozvíjejícími se tržními a rozvojovými ekonomikami v souladu se strategií EU Global Gateway, která přispívají k diverzifikaci dodavatelského řetězce surovin a přináší přidanou hodnotu v partnerských zemích. EU dosud (září 2024) podepsala partnerství s Argentinou, Kanadou, Chile, Demokratickou republikou Kongo, Grónskem, Kazachstánem, Namibií, Norskem, Rwandou, Ukrajinou, Uzbekistánem a Zambií.
Zdroje:
