EU Taxonomie pro klasifikaci udržitelných aktivit
Evropa si klade ambiciózní cíl stát se prvním kontinentem na světě s nulovou uhlíkovou stopou. K dosažení této vize a nasměrování investic do udržitelných projektů a činností navrhla Evropská komise v březnu 2018 akční plán pro udržitelné financování. V rámci akčního plánu bylo 22. června 2020 zveřejněno nařízení EU 2020/852 (dále jen Nařízení o taxonomii nebo EU taxonomie), které nabylo účinnosti 12. července 2020.
Nařízení o taxonomii zavádí podrobný klasifikační systém definující udržitelné ekonomické aktivity.
K čemu je taxonomie
Cílem taxonomie je:
- zabránit „greenwashingu“
- poskytnout investorům jistotu
- podpořit praktiky šetrné ke klimatu
- podpořit udržitelné investice k dosažení cílů Evropské zelené dohody.
Nařízení požaduje, aby nefinanční podniky zveřejňovaly podíl svých činností, které jsou z hlediska taxonomie způsobilé (eligible = mohou přispět k plnění jednoho ze 6 cílů viz níže) a taxonomicky sladěné (aligned = významně přispívají k naplnění cílů taxonomie), a to podíl těchto činností na:
- obratu
- kapitálových výdajích (CapEx)
- provozních výdajích (OpEx).
Pokud jde o finanční podniky, nařízení o taxonomii vyžaduje zveřejnění informací o tom, jakým způsobem a do jaké míry jsou činnosti podniku spojeny s hospodářskými činnostmi, které se kvalifikují jako environmentálně udržitelné (aligned = sladěné činnosti).
EU Taxonomie aktuálně obsahuje (listopad 2023) přes 183 udržitelných ekonomických aktivit. Je přesto možné, že společnost svou ekonomickou aktivitu mezi nimi nenajde. Taxonomický seznam není doposud konečný a bude se průběžně doplňovat. Poslední významné rozšíření bylo schváleno v červnu 2023 s očekávanou účinnosti od roku 2024.
6 environmentálních cílů taxonomie, ke kterým ekonomická činnost přispívá nebo je s nimi v souladu
Aby byla ekonomická činnost společnosti způsobilá (eligible), je zapotřebí ji nalézt v alespoň jednom ze šesti environmentálních cílů taxonomie, tedy daných „seznamů“ ekonomických aktivit.
Environmentální cíle (seznamy) EU taxonomie:
- Zmírňování změny klimatu
Zmírňovat změny klimatu lze jak aktivně, tedy podnikáním opatření, která proti změně klimatu bojují a které změnu zmírňují, tak i pasivně, kdy se subjekty zdrží některých aktivit, které klima poškozují. U prvního cíle se bude jednat o aktivní část a budou do ní spadat takové činnosti, které významně přispívají ke stabilizaci koncentrací skleníkových plynů v atmosféře a zamezují jejich přebytečné produkci např. inovací postupů nebo inovací výrobků. Toto může představovat například výrobu energie z obnovitelných zdrojů či přechod na využívání materiálu z obnovitelných zdrojů.
2. Přizpůsobování se změně klimatu
Cílem u tohoto kritéria je podporovat aktivity snižující riziko nepříznivého dopadu na klima a hospodářskou činnost, která klimatu významně škodí. Bližší kritéria pak budou vymezena Evropskou komisí ve zmíněných technických kritériích. Tato kritéria obsahují kategorie jako jsou například lesnictví, zpracovatelský průmysl, výroba elektřiny či výroba dalších materiálům infrastruktura nebo doprava. V každé z těchto kategorií jsou stanoveny a podrobně rozepsány činnosti, které je třeba dělat.
3. Využívání a ochrana vodních a mořských zdrojů
Jde o takové činnosti, které významně přispívají k dosažení dobrého stavu vodních útvarů, včetně povrchových a podzemních vodních útvarů, nebo k zabránění zhoršování jejich stavu. Tohoto bude třeba dosáhnout například prostřednictvím ochrany životního prostředí před nepříznivými dopady vypouštění městských a průmyslových odpadních vod či pomocí lepšího a efektivnějšího hospodaření s vodou.
4. Přechod na oběhové hospodářství
Cílem této kategorie je motivovat společnosti, aby investovaly do materiálů z udržitelných zdrojů a dalších surovin, zvyšovaly trvanlivost, opravitelnost nebo opětovnou použitelnost výrobků či jejich recyklovatelnost. Zároveň by mělo dojít k podstatnému snížení obsahu nebezpečných látek ve výrobcích, resp. jejich nahrazení bezpečnějšími alternativami.
5. Prevence a omezování znečištění
V této kategorii se společnosti mohou přičinit zejména zlepšováním kvality ovzduší, vody nebo půdy, odstraňováním chemických látek při výrobě nebo uklízením odpadků.
6. Ochrana a obnova biologické rozmanitosti
Biodiverzitu lze ochraňovat či obnovovat například udržitelným využíváním a obhospodařováním krajiny, včetně přiměřené ochrany biologické rozmanitosti půdy, udržitelnými zemědělskými postupy, včetně těch, které přispívají k zastavení nebo prevenci degradace půdy a jiných ekosystémů či udržitelným obhospodařováním lesů.
Koho se taxonomie týká
V současnosti mají povinnosti rozsah svých udržitelných aktivit odreportovat velké listované společnosti s více než 500 zaměstnanci. Reportovací povinnost od roku 2026 za rok 2025 rozšíří na společnosti, které překročí alespoň dvě z následujících hodnot (k rozvahovému dni za dvě po sobě jdoucí období):
- 250 zaměstnanců (průměrný počet za účetní období)
- 25 miliónů eur v aktivech
- 50 miliónů eur obratu.
Velikostní podmínky pro povinné reportovací subjekty se uplatňují taky pro účely nefinančního reportingu, resp. dle Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD, Corporate Sustainability Reporting Directive). Reportování podle EU Taxonomie i nefinanční výkaznictví založené na požadavcích unijního standardu ESRS (European Sustainability Reporting Standard) bude součástí jednotné Zprávy o udržitelnosti podniků.
Očekává se, že okruh povinného reportování se bude i nadále rozšiřovat společně s nefinančním reportováním. V následujících letech tak budou zahrnuté např. listované malé a střední podniky (SMEs).
Mapování způsobilosti a soulad činností s cíli udržitelnosti (kompas taxonomie)
Ještě předtím, než se firma ponoří do svých finančních údajů, je nezbytné dobře znát její potenciál způsobilosti. To zahrnuje zmapování všech jejích ekonomických aktivit a jejich porovnání s těmi uvedenými v Taxonomii EU. Mapování způsobilosti může být obzvláště zatěžující pro společnosti s mnoha různorodými činnostmi. Příkladem mohou být velké společnosti s širokou škálou dodavatelů a zákazníků, stejně jako skupiny, které podávají zprávy na konsolidované úrovni.
Osvědčeným postupem podle EY je začít s mapováním činností společnosti pomocí kódů NACE, což jsou číselné značky pro obchodní činnosti v EU. Aby však byly činnosti považovány za způsobilé, musí také odpovídat popisům uvedeným v taxonomii. Tyto popisy ne vždy přesně odpovídají rozsahu jednotlivých kódů NACE. Pro snadnější mapování lze využít EU Taxonomy Compass.
Soulad (alignment)
Způsobilá činnost je v (plném) souladu s EU Taxonomií až tehdy, pokud splňuje všechna tři následující kritéria uvedená pro každou obsaženou ekonomickou aktivitu:
- Podstatně přispívá k jednomu ze šesti klimatických cílů taxonomie, resp. naplňuje stanovená technická kritéria (Technical screening criteria, TSC).
- Nepůsobí významnou škodu (Do no significant harm, DNSH) ve vztahu k ostatním environmentálním cílům, resp. se jedná o další sadu technických kritérií nebo požadavků na provedení specifických analýz.
- Splňuje minimální ochranná sociální opatření (Minimum social safeguards, MSS), jak je popsáno v Nařízení
o taxonomii (např. nedochází při výkonu ekonomické činnosti k porušování lidských práv).
Příklady udržitelných aktivit napříč sektory
Sektor | Číslo a název udržitelné aktivity |
Lesnictví | 1.1 Zalesňování |
Zpracovatelský průmysl | 3.7 Výroba baterií |
Energetika | 4.1 Výroba elektřiny s využitím vodní energie |
Zásobování vodou, kanalizace, nakládání s odpady a sanace | 5.8 Kompostování biologického odpadu |
Doprava | 6.2 Silniční nákladní doprava |
Stavebnictví a činnost v oblasti nemovitostí | 7.1 Výstavba nových budov |
Informační a komunikační činnosti | 8.1 Činnosti související se zpracováním dat a hostingem |
Odborné, vědecké a technické činnosti | 9.1 Výzkum, vývoj a inovace blízké trhu |
Reporting a audit
Aby společnosti mohly úspěšně splnit svou reportovací povinnost, je nezbytné dodržovat stanovená pravidla a postupy stanovené Nařízením o EU Taxonomii.
Klíčové požadavky reportingu:
- Výpočet a zveřejnění klíčových indikátorů: obratu, kapitálových (CapEx) a operativních (OpEx) nákladů souvisejících s identifikovanými udržitelnými aktivitami společnosti pomocí doporučené tabulky.
- Zvlášť se uveřejňují způsobilé aktivity (eligibility) a aktivity, u kterých byl prokázán soulad (alignment).
- Zveřejnění popisu použitých účetních postupů.
- Deklarace a postupy zamezení dvojího započítávání.
- Významné doplňující kontextové informace zjednodušující čtenářům (např. investorům) pochopení.
Auditovací povinnost
EU Taxonomie v České republice aktuálně nepodléhá povinné auditovací povinnosti. V některých unijních zemích (např. Španělsko) je však již dnes vyžadována na úrovni tzv. omezené jistoty (limited Assurance).
V České republice lze stejnou auditovací povinnost očekávat v návaznosti na povinnosti vyplývající ze Směrnice o podávání zpráv o udržitelnosti podniků (CSRD, Corporate Sustainability Reporting Directive,).
Aktuálně reportujících subjektů (listovaných společností nad 500 zaměstnanců) se povinnost bude týkat od roku 2025 za finanční rok 2024. V další fázi od roku 2026 za finanční rok 2025 přibudou také společnosti, které překračují alespoň dvě z následujících hodnot (k rozvahovému dni za dvě po sobě jdoucí období):
- 250 zaměstnanců (průměrný počet za účetní období)
- 25 miliónů eur v aktivech
- 50 miliónů eur obratu.
Přesné povinnosti určit transpozice CSRD směrnice do českého právního řádu. Auditní postupy pak upřesní připravovaný standard ISSA 5000 (International Standard on Sustainability Assurance), který aktuálně připravuje Rada pro mezinárodní auditorské a ověřovací standardy (International auditing and assurance standards board, IAASB).
Taxonomie jako součást směrnice SFDR
Co je SFDR
Směrnice EU pod názvem Sustainable Finance Disclosure Regulation zavedla rámec pro transparentnost zveřejňování informací o udržitelném financování.
Tím, že stanoví, jak musí účastníci finančního trhu zveřejňovat informace o udržitelnosti, pomáhá investorům, kteří se snaží vložit své peníze do společností a projektů podporujících cíle udržitelnosti, aby se informovaně rozhodovali.
Směrnice SFDR je také navržena tak, aby investorům umožnila řádně posoudit, jak jsou rizika udržitelnosti integrována do procesu investičního rozhodování.
Tímto způsobem SFDR přispívá k jednomu z velkých politických cílů EU: přilákání soukromých finančních prostředků, které pomohou Evropě přejít na nulovou čistou ekonomiku.
Cíl SFDR
SFDR si klade za cíl zlepšit transparentnost v ESG tím, že finanční produkty rozčlení do 3 kategorií:
- od nejméně udržitelných (Article 6),
- až po ty nejvíce udržitelné (Article 9);
- za udržitelné investice se pak považují ty, které splňují definici Article 8 nebo Article 9.
A co jednotlivé kategorie znamenají?
Article 6 SFDR
Article 6 neboli A6 (dříve též „Other“) je kategorie, která nemá s udržitelností nic společného. Na první pohled to může působit, že se firmy obsažené v těchto investicích vůbec nesnaží.
Co do A6 typicky patří?
- Státní dluhopisy a fondy do nich investující. Pokud totiž stát při emisi dluhopisů přímo neurčí, že vydává dluhopisy za konkrétním účelem financování udržitelného projektu (což naprostá většina států nedělá), pak se jedná právě o kategorii A6.
- Určité firmy, odvětví a regiony. Příkladem mohou být některé firmy v rozvojových trzích Asie, Afriky, Jižní Ameriky.
Article 8 SFDR = "ligt green"
Article 8 neboli A8 je kategorie obsahující fondy, které mimo jiné podporují environmentální a sociální oblasti nebo jejich kombinaci, a to za předpokladu, že firmy, do jejichž akcií či dluhopisů fond investuje, dodržují zásady správného řízení společnosti. Jde tedy o investice, které naplňují ESG charakteristiky, ale udržitelnost není jejich primárním cílem (narozdíl od Article 9 níže).
Někdy je tato kategorie označována jako „light green“, jde tedy o slabší verzi udržitelnosti. Takové investiční produkty mohou využívat strategie založené na ESG ratingu nebo na vyřazení aktivit, které jsou sociálně a environmentálně škodlivé.
Article 9 SFDR = "dark green"
Article 9 neboli A9 je kategorie zahrnující investiční produkty, pro které je udržitelnost přímým cílem. Konkrétně jim jde o pozitivní dopad na společnost a na životní prostředí. Někdy je tato kategorie označována jako „dark green“, jde tedy o silnější verzi udržitelnosti. Více o SFDR se můžete dočíst přímo v zákoně.
Zdroj: Co je to ESG regulace: SFDR, EU taxonomie, PAI – chytáte se? – Fondee blog
Regulace PAI - Article 7 SFDR
PAI neboli Principal Adverse Impacts posuzuje nepříznivé dopady investice na udržitelnost. PAI jsou součástí SFDR jako Article 7 a v podstatě jde o povinnost poskytnout investorovi informace o tom, zda a jak by investování do konkrétního finančního produktu mohlo negativně ovlivnit udržitelnost.
Tím, že se investor rozhodne investovat do určitého finančního produktu, v podstatě dává najevo svůj vztah k udržitelnosti. Může si vybrat produkty, které jsou „udržitelnější“, a tím udržitelnost podpořit, a nebo si naopak vybrat ty, které jsou „méně udržitelné“, a tak udržitelnost neřešit. Informace na obecné úrovni získá dle klasifikace produktů do SFDR A6, A8 a A9.
Jak poznat, který produkt je více udržitelný a který méně v konkrétních oblastech?
To pomůže zjistit PAI. PAI je systém indikátorů, různých metrik nebo charakteristik, které musí zveřejňovat každý finanční produkt. Aktuálně tato povinnost platí od 1. 1. 2023 dle RTS (neboli regulatorních technických standardů), které také přesně specifikují, jak se který PAI indikátor definuje a počítá.
Celkem PAI zahrnuje 64 indikátorů, z toho 18 je povinných a zbývajících 46 dobrovolných.
Finanční produkt musí reportovat všechny povinné a navíc nejméně 2 dobrovolné. Indikátory se zaměřují na environmentální a sociální faktory a na faktory správného řízení firmy.
Jaké jsou příklady povinných PAI indikátorů?
- Emise skleníkových plynů (E)
- Emise do vodních zdrojů (E)
- Fosilní paliva (E)
- Odpad (E)
- Genderová rovnost (S)
- Dodržování lidských práv (S)
- Korupce, úplatkářství a další skandály spojené s řízením firmy (G)
Investor si tak může vybrat pro něj důležité aspekty udržitelnosti, podívat se na PAI indikátory, které tyto aspekty řeší, a podle toho zvolit konkrétní investiční produkt.
Přesná definice jednotlivých indikátorů a jejich výpočtů pravděpodobně ještě projde úpravami, než vstoupí v platnost, a hlavně než si získá plnou kredibilitu odborné veřejnosti.
Více v zákoně SFDR – Článek 7, konkrétní výčet v RTS (regulatorních technických standardech) ve Shrnutí 1 v příloze I.
Zdroj: https://www.fondee.cz/blog/co-je-to-esg-regulace-sfdr-eu-taxonomie-pai-chytate-se
