Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2023/1115 o dodávání a vývozu některých komodit a produktů spojených s odlesňováním a znehodnocováním lesů v EU (tzv. nařízení o odlesňování), bylo přijato v květnu 2023. V současnosti (říjen 2024) je na půdě evropských institucí návrh na odklad účinnosti EUDR o 12 měsíců. Tím by se termín účinnosti povinností pro velké a střední podniky posunul na 30. prosince 2025 (původně plánováno na 30. prosince 2024), zatímco mikro a malé podniky by měly čas do 30. června 2026 (původní termín 30. června 2025).

Nařízení klade požadavky na společnosti uvádějící a/nebo dodávající na trh EU nebo exportující mimo EU relevantní komodity, kterými jsou:

• dřevo,
• kaučuk,
• skot,
• kakao,
• káva,
• sója a
• palma olejná, nebo
• relevantní produkty, které byly vyprodukovány za jejich použití, jako jsou např.:
• pneumatiky,
• nábytek,
• čokoláda,
• kůže, 
• trubky,
• pásy,
• těsnění vyrobené z přírodního kaučuku,
• buničina a papír, tedy také knihy, noviny, letáčky, papírová brčka, papírové obaly v případě, že se jedná o samostatný produkt.

Pokud obalový materiál slouží jako obal či ochrana jiného produktu, nepodléhá Nařízení. Stejně tak uživatelský manuál dodávaný s konkrétním produktem Nařízení nepodléhá.

Co se týče recyklovaného papíru či lepenky, většina produktů obsahuje pro lepší vlastnosti malé procento nerecyklovaného nebo předspotřebitelsky recyklovaného materiálu. Pokud tedy produkt z recyklovaného materiálu obsahuje jakékoli procento nerecyklovaného materiálu, pak podléhá Nařízení.

Kompletní seznam relevantních produktů obsahuje příloha I tohoto nařízení. S výjimkou dřeva se toto Nařízení nevztahuje na relevantní produkty uvedené v Příloze I, které byly vyrobeny přede dnem 29. 6. 2023.

Pozn.: Institucí pověřenou prováděním nařízení EUDR je v ČR Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem. Všechny informace najdete na EUDR – www.uhul.cz

Kterých společností se EUDR bude týkat a od kdy

EUDR bude mít dopad na každou fyzickou nebo právnickou osobu, která v rámci obchodní činnosti uvádí (dováží) výše uvedené relevantní komodity nebo produkty na trh EU, dodává relevantní komodity nebo produkty na trh EU (k distribuci, spotřebě nebo použití) nebo je z něj vyváží. Bude se tedy týkat velkého množství subjektů.

Příklad: pokud společnost A importuje kakaové máslo, u kterého již byla vykonána náležitá péče, a společnost B z něj vyrobí čokoládu a uvede ji na trh EU, pak obě společnosti musí splňovat požadavky Nařízení.

V současné chvíli (září 2024) je na půdě evropských institucí návrh na odklad účinnosti EUDR o 12 měsíců. Tím by se termín účinnosti povinností pro velké a střední podniky posunul na 30. prosince 2025 (původně plánováno na 30. prosince 2024), zatímco mikro a malé podniky by měly čas do 30. června 2026 (původní termín 30. června 2025).

Kterých osob se nařízení týká

Všechny články dodavatelského řetězce nesou odpovědnost za případné porušení Nařízení.

Nařízení se tedy týká nejen primárních producentů v EU a importérů, ale také následných zpracovatelů, obchodníků a exportérů. Subjekty v následných článcích dodavatelského řetězce, které jsou malým či středním podnikem, mikropodnikem nebo fyzickou osobou, mohou využít zjednodušených povinností.

Jaké povinnosti EUDR ukládá

Dle EUDR musí společnosti před uvedením (dovozem), dodáním vybraných produktů a komodit na trh EU či před jejich vývozem z EU zajistit a prokázat, že jejich produkty nezpůsobují odlesňování, jsou vyráběny v souladu s právními předpisy země produkce a mají potřebné prohlášení o řádné péči.

Povinnosti, které firmy budou muset plnit, se liší v návaznosti na skutečnost, zda relevantní komodity a produkty uvádí na trh EU (dováží), vyváží je z EU, nebo je na trh EU dodává. Rozhodujícím faktorem určujícím rozsah povinností, bude také velikost společnosti.

Operátoři (velké společnosti a společnosti, které dovážejí, uvádějí vybrané produkty na trh EU nebo je exportují) musí implementovat systém náležité péče a předložit prohlášení o náležité péči před uvedením produktu na trh (dovozem) nebo jeho exportem.

Obchodníci (společnosti v dodavatelském řetězci, které tyto produkty dodávají k distribuci, spotřebě nebo použití na trhu EU, ale nejsou operátory) musí získat a uchovávat informace od operátorů po dobu nejméně 5 let.

Co je výkon náležité péče a jak má vypadat Prohlášení o náležité péči

Nařízení nařizuje před uvedením výrobku na trh vykonat tzv. náležitou péči pro relevantní produkty, tj. přesvědčit se, že:

• při produkci v nich obsažených relevantních komodit nedošlo k odlesnění po datu 31. 12. 2020 a v případě dřeva nedošlo ani k degradaci lesa po tomtéž datu,
• při výrobě relevantních produktů a relevantních komodit nebyly porušeny právní předpisy země produkce.

Nařízení dále po povinných subjektech požaduje před uvedením na trh nebo vývozem výrobku vložit do informačního systému EUDR Prohlášení o náležité péči, ve kterém subjekt musí mimo jiné uvést geolokalizace všech pozemků, na nichž byly relevantní komodity vyprodukovány, a prohlásit, že byla vykonána náležitá péče v souladu s nařízením 2023/1115 a že nebylo zjištěno žádné riziko nebo bylo zjištěno jen zanedbatelné riziko, že relevantní produkty nejsou v souladu s požadavky nařízení EUDR.

Přesná struktura informací v Prohlášení je specifikována v Příloze II Nařízení o odlesňování.

Dále je výkonem náležité péče povinnost:

• uchovávat záznam o prohlášeních o náležité péči 5 let ode dne předložení,
• zdokumentovat svá rozhodnutí o postupech a opatřeních ke zmírnění rizik,
• alespoň jednou ročně přezkoumat a případně aktualizovat a na požádání zpřístupnit příslušným orgánům,
• sdělit dalším článkům dodavatelského řetězce veškeré informace nezbytné k prokázání toho, že byla vykonána náležitá péče a že bylo zjištěno žádné nebo zanedbatelné riziko včetně referenčních čísel prohlášení o náležité péči.

Pokud hospodářský subjekt nemůže shromáždit požadované informace nebo zjistí vyšší než zanedbatelné riziko a není schopen ho zmírnit na zanedbatelnou úroveň, musí upustit od uvedení na trh nebo dodání dalším článkům řetězce, jakož i od vývozu příslušného produktu.

Je-li část relevantního produktu nevyhovující, musí být nevyhovující část identifikována a oddělena od zbytku před uvedením relevantního produktu na trh nebo vývozem, přičemž tato část nesmí být uvedena na trh ani vyvezena. Pokud identifikaci a oddělení nelze provést, například z důvodu smíchání s ostatními, pak celý relevantní produkt nevyhovuje a nelze ho umístit na trh.

Pro ty části relevantního produktu, pro které již náležitá péče byla vykonána, je možné se odkazovat na již předložená prohlášení o náležité péči. Referenční čísla takových prohlášení budou zahrnuta do prohlášení o náležité péči.

Obchodníci, kteří jsou malými a středními podniky pro ty části relevantního produktu, pro které již náležitá péče byla vykonána, nemusejí vykonávat náležitou péči a nemusejí vkládat do informačního systému své prohlášení. Na požádání sdělí příslušným orgánům referenční číslo prohlášení o náležité péči pro tyto části.

Co znamená povinnost geolokalizace

Nařízení vyžaduje geolokalizaci všech pozemků, kde byly vyprodukovány relevantní komodity, které jsou v relevantním produktu obsaženy nebo které byly k jeho výrobě použity. Geolokalizační souřadnice musí být uvedeny v prohlášeních o náležité péči.

Geolokalizace je zeměpisná poloha pozemku popsaná souřadnicemi zeměpisné šířky a délky, udává se s přesností nejméně 6 desetinných míst. Pokud relevantní produkt obsahuje relevantní komodity vyprodukované na různých pozemcích nebo z nich byl vyroben, uvede se geolokalizace všech jednotlivých pozemků.

U produktů, s nimiž se obchoduje ve velkém a mísí se (např. sója, palmový olej), se musí identifikovat všechny pozemky zahrnuté v zásilce. Komodity se v žádném kroku procesu nesmí smíchat s komoditami neznámého původu nebo komoditami z oblastí odlesněných nebo (v případě dřeva) degradovaných lesů po 31. 12. 2020. Např. hromadná zásilka sóji, která pochází z několika stovek pozemků z několika zemí, by musela být spojena s prohlášením o náležité péči, které zahrnuje všechny relevantní země produkce a informace o geolokalizaci pro každý jednotlivý pozemek za všechny tyto země. U složených produktů, jako je např. dřevěný nábytek s různými dřevěnými komponentami, musí být geolokalizovány všechny pozemky, kde byly vyprodukovány všechny relevantní komodity použité pro výrobu.

Jakékoli zjištěné odlesnění a v případě dřeva také znehodnocování lesů na daných pozemcích automaticky vylučuje uvedení příslušných produktů na trh nebo jejich vývoz.

Jaké potenciální sankce hrozí při neplnění EUDR

V případě porušení nařízení hrozí podnikům různé sankce, například finanční pokuty (až 4 % celkového ročního obratu společnosti), konfiskace dotčených produktů, vyloučení z veřejných zakázek a z přístupu k veřejnému financování, dočasný zákaz uvádět na trh relevantní produkty a komodity a další.

Co znamená odlesňování a degradace lesa

Odlesňováním se rozumí přeměna lesa na zemědělsky užívanou půdu, ať už je způsobena člověkem či nikoli. Jeho hlavní příčinou je rozšiřování produkce sóji, palmového oleje, kakaa, kávy, kaučuku a hovězího dobytka. Přeměna pro jiné účely, jako je rozvoj měst nebo infrastruktura, nespadá pod definici odlesňování. Například dřevo z lesní oblasti, které bylo legálně vytěženo na stavbu silnice, je v souladu s Nařízením. Degradací lesa se rozumí přeměna původních nebo přirozeně se obnovujících lesů na lesní plantáže nebo jiné zalesněné plochy a přeměna původních lesů na vysazené lesy.

V případě požáru lesa by se za odlesňování považoval případ lesa, který prodělal požár a následně byl přeměněn na zemědělskou půdu (po 31. 12. 2020). Pokud by dotčenému lesu byla umožněna regenerace, o případ odlesňování by nešlo a hospodářský subjekt může získávat dřevo z tohoto lesa, jakmile znovu vyroste.

Odlesňování a degradace lesa jsou důležitými urychlovači klimatické změny a ztráty biodiverzity. A protože EU je významným spotřebitelem zmíněných komodit, cítí zodpovědnost za tento proces a chce jeho postup zvrátit.

Benchmarking zemí, Informační systém EUDR a API

Systém benchmarkingu provozovaný Evropskou komisí bude klasifikovat země nebo jejich části do tří kategorií (vysoké, standardní a nízké riziko) podle úrovně rizika produkce komodit v těchto zemích, které nezpůsobují odlesňování.

Příslušnými kritérii jsou:

• míra odlesňování a znehodnocování lesů
• míra rozšiřování zemědělské půdy pro příslušné komodity a
• produkční trendy příslušných komodit a příslušných produktů.

Hodnocení může také vzít v úvahu další kritéria.

Evropská komise na svých stránkách zveřejnila časový plán implementace informačního systému EUDR: https://ec.europa.eu/transparency/expert-groups-register/core/api/front/document/104730/dow​nload